Kiriko Shimizu, narozena 3. července 1955 v prefektuře Aichi v Japonsku, je uznávaná japonská herečka, která se proslavila především svými rolemi v hororových filmech.
Počátky kariéry
Kiriko Shimizu, jejíž pravé jméno je 廣瀬路子 (Hirose Michiko), vystudovala angličtinu na Ženské vysoké škole v prefektuře Aichi (nyní Aichi Prefectural University). Svou hereckou kariéru začínala v Nagoji, kde se věnovala divadelní činnosti a zároveň účinkovala v televizním pořadu "Chūgakusei Nikki" (Deník středoškoláka). Zlomovým okamžikem v její kariéře bylo, když byla vybrána do role Suzanne v inscenaci "Figarova svatba" v režii Koichiho Kimury, což ji přivedlo k přestěhování do Tokia. Po krátkém působení v jedné divadelní společnosti, kterou brzy opustila kvůli nespokojenosti s úrovní představení, se připojila k herecké agentuře. Její filmový debut přišel v roce 1983 ve snímku Blue Rain Osaka, kde ztvárnila hlavní roli.
Filmová kariéra
Kiriko Shimizu se postupně vypracovala na respektovanou herečku japonské kinematografie. V 80. a 90. letech se objevila v řadě filmů, včetně snímků Memories of You (1988), Oazuke (1990) a The Revenge: A Scar That Never Disappears (1997). Mezinárodní pozornost však získala až koncem 90. let, kdy se objevila v kultovním hororu Ring (1998) režiséra Hideo Nakaty, kde ztvárnila postavu Ryomi Oishi. Tento film, který odstartoval vlnu japonských hororů známých jako J-horror, se stal celosvětovým fenoménem a byl později adaptován v Hollywoodu.
Úspěchy v hororovém žánru
Po úspěchu filmu Ring pokračovala Kiriko Shimizu v budování své kariéry v hororovém žánru. V roce 2000 se objevila hned ve dvou významných hororech - Ju-on 2 (předchůdce amerického remaku The Grudge), kde hrála Yoshikawovu manželku v segmentu "Kamio", a v psychologickém hororu Isola: Multiple Personality Girl, který vypráví příběh o dívce s mnohočetnou poruchou osobnosti, jejíž třináctá osobnost je nebezpečný duch. V roce 2002 pak ztvárnila roli mediátorky ve filmu Dark Water, dalším úspěšném hororu režiséra Hideo Nakaty, který byl později také adaptován pro americké publikum.
Pozdější kariéra
V novém tisíciletí Kiriko Shimizu pokračovala v herecké činnosti a objevila se v několika dalších filmech, včetně snímků I Am an S+M Writer (2000), The Brutal Hopelessness of Love (2007) a Ecchi wo Nerae! Inuneko (2009). V roce 2010 účinkovala ve filmu Housewife's Afternoon Delight. Kromě filmové tvorby se Shimizu věnovala také televizním a video projektům, kde zúročila své herecké zkušenosti. Zajímavostí je, že Kiriko Shimizu má licenci jako učitelka angličtiny na střední škole, což souvisí s jejím původním vzděláním.
Osobní život
V roce 1988 se Kiriko Shimizu provdala za herce, se kterým se seznámila při natáčení. Její manžel, Hirose Shonosuke, již zemřel. Mají spolu dceru Hirose Yuuki, která je členkou hudební skupiny A-OP. V současnosti je Kiriko Shimizu zastupována agenturou Yume Koubou (Dream Studio) a nadále se věnuje herectví.