Nadia Samir

Nadia Samir, vlastním jménem Fatma Zodmi, se narodila 12. dubna 1947 v Orléansville (dnes Chlef) v Alžírsku. Byla francouzsko-alžírskou herečkou, která se proslavila svými rolemi v několika významných filmech 70. a 80. let. Zemřela 2. května 2011 v Paříži na rakovinu. Počátky kariéry Po absolvování hereckého vzdělání debutovala Nadia Samir ve filmu Mendiants et Orgueilleux (1972) režiséra Jacquese Poitrenaud, kde hrála po boku známého hudebníka Georgese Moustakiho. Film vypráví příběh bývalého profesora filozofie, který se rozhodl žít mezi chudými v tuniských předměstích. Samir v něm ztvárnila roli prostitutky. Následně se objevila v menších rolích v několika filmech, včetně snímku La Race des Seigneurs (1973) režiséra Pierra Granier-Deferra, kde hrála po boku Alaina Delona. Významné filmové role Mezi její nejvýznamnější filmové role patří účinkování ve filmu Madame Rosa (La Vie Devant Soi, 1977) režiséra Moshé Mizrahiho. Tento oceněný snímek, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film, vypráví příběh stárnoucí židovské ženy a bývalé prostitutky v Paříži, která se stará o děti jiných prostitutek. Hlavní roli ztvárnila Simone Signoret. Ve stejném roce si Nadia Samir zahrála titulní roli ve filmu Leïla et les autres (1977) alžírského režiséra Sida Ali Mazifa. Tento film, který se stal v Alžírsku kultovním dílem s více než 600 000 diváky, otevřeně a s humorem pojednává o postavení žen v alžírské společnosti, diskriminaci a nucených sňatcích. Samir v něm ztvárnila postavu Leily, dělnice v továrně, která spolu se svými kolegyněmi bojuje proti pohrdavému chování mistra a paternalistickým postojům dělníků. Pozdější kariéra Vrcholem její herecké kariéry byla hlavní role ve filmu Wandering Heart (Coeur Nomade, 1989) tuniského režiséra Fitouriho Belhiby. V tomto oceňovaném dramatu ztvárnila postavu Regayi, mladé vdovy z rybářské vesnice v jižním Tunisku, která po smrti manžela odmítá znovu se vdát, což je v muslimské společnosti neobvyklé. Film sleduje její cestu za nezávislostí a novým životem, aniž by přitom zpřetrhala vazby se svou kulturou a tradicemi. Kromě filmové kariéry působila Nadia Samir také jako moderátorka na francouzské televizní stanici TF1 v letech 1985 až 1992, kde se stala první moderátorkou maghrebského původu ve francouzské audiovizuální krajině. V pozdějších letech se objevila v několika televizních seriálech a filmech, včetně Navarro (2006), Gourbi Palace (2006) a Cartouches gauloises (2007). Nadia Samir byla také přesvědčenou feministkou a od roku 2005 byla členkou organizace Marianne de la diversité, která podporuje rozmanitost ve francouzské společnosti.