Claudio Ruffini

Claudio Ruffini, narozen 26. června 1940 v Perugii, Itálie, zemřel 30. listopadu 1999 v La Rochelle, Francie, byl italský filmový herec a kaskadér. Během své dvacetileté kariéry od roku 1960 do roku 1980 vytvořil více než stovku různorodých rolí, především ve vedlejších postavách. Ruffini se specializoval na role drsňáků, rváčů a přihlouplých postav v mnoha populárních filmových žánrech. Jeho mohutná postava, ale zároveň překvapivá obratnost z něj udělaly ideálního představitele záporných rolí a protivníků hlavních hrdinů. Přestože byl silák, dokázal své role ztvárnit s nenapodobitelnou nevázaností a teatrálností, což mu zajistilo stálé místo v italské kinematografii. V 60. letech se Ruffini prosadil v žánru spaghetti westernů, který v té době zažíval v Itálii obrovský rozmach. Objevil se v několika významných westernech, včetně filmů Blood Calls to Blood (1968), kde ztvárnil postavu Diega, Machine Gun Killers (1968), Django the Bastard (1969) a Hang For Django (1969), kde si zahrál kapitána Stonea. Jedním z jeho nejvýznamnějších westernových filmů byl The Great Silence (1968), který je dodnes považován za klasiku žánru. Největší popularitu však Claudio Ruffini získal díky svým rolím v komediích s legendární dvojicí Bud Spencer a Terence Hill. Stal se jejich pravidelným filmovým protivníkem a "otloukánkem", zejména pro Terence Hilla. Mezi jeho nejznámější role patří Fred's Henchman ve filmu Crime Busters (1977, v české distribuci známý jako Dva výtečníci), Pinky v komedii Odds and Evens (1978, česky Sudá a lichá) a Henchman v Flatfoot in Hong Kong (1978, česky Policajt v Africe). V roce 1980 se objevil v akční komedii Super Snooper (česky Superpolda) a svou filmovou kariéru symbolicky zakončil rolí piráta Kadora ve filmu Who Finds a Friend Finds a Treasure (1981, česky Kdo najde přítele, najde poklad), opět po boku Buda Spencera a Terence Hilla. Tato role byla jednou z mála, kde ztvárnil autoritativnější postavu. Mimo komedie s Budem Spencerem a Terencem Hillem se Ruffini objevil také v mnoha italských kriminálních filmech žánru poliziottesco, jako byly Tony Arzenta (1973), Il Trucido e lo Sbirro (1976, česky Vrah a polda) a La Via della Droga (1977, česky Cesta rajské smrti). V komedii Anche gli Angeli Mangiano Fagioli (1973, česky Také andělé jedí fazole) ztvárnil rozhodčího zápasu. Po ukončení filmové kariéry na počátku 80. let se Claudio Ruffini stáhl z veřejného života. Poslední roky strávil ve Francii, kde bojoval s alkoholismem, který se mu nakonec stal osudným. Zemřel v pouhých 59 letech na otravu alkoholem. Přestože Claudio Ruffini nikdy nezískal hlavní role, jeho charakteristický vzhled a herecký projev z něj učinily nezapomenutelnou součást italské kinematografie, zejména v žánrech spaghetti westernů a akčních komedií. Jeho spolupráce s Budem Spencerem a Terencem Hillem zůstává dodnes jeho nejznámějším odkazem.