Oskar Reif

Oskar Reif, narozen 17. března 1959 v Praze, je český filmový a televizní režisér, scenárista a dokumentarista. Pochází z umělecké rodiny – jeho otcem byl herec Oleg Reif, známý z mnoha českých filmů. Vzdělání a počátky kariéry Oskar Reif absolvoval katedru dokumentární tvorby na pražské FAMU v roce 1986. Již během studií natočil několik pozoruhodných snímků, mezi které patří Vánoce pro kočku, Odstřel v lomu (cvičení na téma "pracovní postup"), který později rozvinul na Mont rakety. V roce 1981 natočil svůj první regulérní film Jinak to nevidím o fotbalových fanoušcích Sparty, který byl později vybrán na festivaly v Nyonu a Krakově, kde získal ocenění. Na FAMU vytvořil také grotesku s Jiřím Suchým na téma Co je to být umělcem v komunistické společnosti s názvem Být klasikem, která byla na škole zakázána. Jeho posledním studentským filmem byla Fronta (1984) – kafkovská groteska ze Žižkova o marném čekání na maso. Dokumentární tvorba Po absolvování FAMU se Oskar Reif věnoval dokumentární tvorbě. V roce 1994 natočil dokument Daleko od Prahy, realizovaný v Moskvě, o rozvědčících NKVD, kteří ovlivňovali politické dění v Československu před válkou i po válce. Významným projektem byl poeticko-dokumentární dvojfilm The Dream of Hiawatha o vzniku 9. symfonie e moll, op. 95 Antonína Dvořáka Z Nového světa, sestávající se z dokumentární první části a poetické vizualizace celého díla přímo v autentických místech vzniku v USA. V roce 1986 vytvořil svůj absolventský scénář FAMU s názvem Revizor aka I'll go to America one day, dokumentární portrét prvního českého držitele Oskara a Zlatého glóbu Ivana Jandla za film Die Gezeichneten. V letech 1994–2007 režíroval přibližně 200 reportáží pro pořad Na vlastní oči vysílaný na TV Nova. V letech 2008–2009 působil jako externí spolupracovník ve funkci vedoucího projektu a dramaturga tohoto pořadu. V roce 2009 režíroval reportáž Feťácké dítě pro pořad Reportéři ČT a dokument Pravda o Kajínkovi pro TV Nova. Pro společnost Febio natočil v roce 1994 portrét hudebního skladatele Petra Ebena při příležitosti světové premiéry jeho oratoria v salzburském Dómu v rámci cyklu GEN. V roce 1992 vytvořil pro cyklus Oko dokument o soužití Romů a většinové společnosti v Ústí nad Labem s názvem U nás doma, na severu. Ve stejném roce režíroval 12 dílů pořadu Posezení s Janem Burianem v ostravské televizi a jeden speciální díl s účastí Jaroslava Duška. Celovečerní film Postel Největším úspěchem Oskara Reifa je celovečerní debut Postel z roku 1998, který vznikal s obtížemi. Film je ironickým příspěvkem do letité mediální diskuse o „nerovnoprávném" postavení mužů a žen ve společnosti a o jejich rozdílném vnímání světa. Hrdina vyprávění, průměrný český muž Luboš Urna, se od svého dětství potýká s absencí chlapského vzoru. Je obklopen především ženami, jejichž náladám a pohnutkám ovšem nerozumí. Jeho život se proto skládá z bizarních zkušeností a z epizod, v nichž se Luboš marně snaží naplnit statut „skutečného" muže, přičemž však podléhá neustálému nátlaku ze strany babičky, matky, dětské lékařky, milenek, manželky, kolegyň a dalších žen z okolí. Chlapec a posléze dospělý muž Luboš řeší dlouhou řadu konfliktů symbolickými i skutečnými útěky; ale ani ten poslední, jímž je náhodná a dobrovolně přijatá smrt, mu nepomůže. Dne 17. května 1998 byl film uveden na Filmovém festivalu v Cannes. Na cenách Český lev získal ocenění za nejlepší filmový plakát. Film byl také nominován na Cenu filmových kritiků, Nejlepší scénář a Nejlepší režii v rámci 6. výročních cen Český lev 1998. V roce 1999 získal film Postel nominaci na Cenu tisku MFF v Paříži a Zvláštní cenu poroty na MFF v Seattlu. Celkem byl nominován na 6 cen Český lev a zúčastnil se přibližně 35 festivalů na 4 kontinentech. Film byl citován v zahraničním tisku, včetně webu Masters of Cinema. Scénář k filmu Postel získal v roce 1995 3. místo v mezinárodní soutěži scenáristů Hartley-Merrill Prize v Los Angeles. Televizní tvorba V posledních letech se Oskar Reif věnuje především televizní tvorbě. Pro Českou televizi režíroval řadu dokumentů a pořadů, včetně 13. komnata Jana Buriana (2010), Nevzdávej to! (2010), Malí lidé v cyklu Pološero (2010), 13. komnata René Novotného (2010), pořad Suma sumárum (2011), 13. komnata Marthy Elefteriadu (2011), Jiří Suchý a jeho Perplex (2011) a cyklus Metuzalém (2011). V roce 1997 režíroval skeč s Davidem Vávrou a Fero Burdou na fotbalové téma s názvem Zelená je tráva, který byl později včleněn do pořadu Pumelice lesní moudrosti. V roce 2014 režíroval díl 13. komnata Barbary Lukešové pro Českou televizi. Oskar Reif patří mezi výrazné osobnosti české dokumentární a filmové tvorby. Jeho jedinečný režijní rukopis a schopnost zachytit složité společenské vztahy z něj činí respektovaného tvůrce, který se nebojí kontroverzních témat a originálních uměleckých postupů.