48%
Za pět minut sedm
- Rodinný
- Komedie
Naděžda Chmelařová (30. března 1926, Prostějov – 1. prosince 2016, Chrudim), známá také jako Naďa Chmelařová (provdaná Chalupová), byla česká herečka, která svůj život zasvětila především divadelnímu umění.
Počátky kariéry a vzdělání
Naděžda Chmelařová se narodila v Prostějově, kde se původně vyučila krejčovou. Její zájem o divadelní umění ji však přivedl mezi ochotníky, což se stalo odrazovým můstkem pro její profesionální hereckou dráhu. Její talent a odhodlání ji v roce 1947 přivedly do prvního profesionálního angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde začala budovat svou divadelní kariéru.
Divadelní působení
Naděžda Chmelařová prošla během své kariéry několika významnými divadelními scénami. Po angažmá v Českých Budějovicích působila v letech 1948-1949 v Karlových Varech a následně v letech 1949-1950 v Olomouci. Významnou etapou její kariéry bylo působení ve Státním divadle v Brně (1950-1954), kde se podílela na formování poválečného brněnského divadelnictví. Nejdelší část své divadelní dráhy strávila v Divadle Vítězného února v Hradci Králové, kde působila více než deset let (1954-1967). V roce 1967 ji režisér Milan Pásek přivedl do Divadla bratří Mrštíků v Brně (dnešní Městské divadlo Brno), kam s ním přešla spolu s dalšími herci z Hradce Králové, jako byli Maxmilian Hornyš, Jiří Chalupa, Jana Janovská, Lumír Peňáz a Stanislav Zindulka. Tímto přesunem Pásek posílil pozici Divadla bratří Mrštíků jako druhé brněnské činohry.
Herecký styl a význam
Naděžda Chmelařová patřila ke generaci herců, kteří formovali poválečné české divadlo. Její herecký projev byl charakteristický svou autenticitou a schopností ztvárnit širokou škálu postav. V Divadle bratří Mrštíků se podílela na inscenacích, které pod vedením Milana Páska přinášely nové kvality do jevištní poetiky - dynamický rytmus, zvýznamnění mimohereckých složek jako scénografie a hudba, expresivní nepsychologické herectví a akcentovanou neiluzivnost. Mezi významné inscenace, na kterých se podílela, patřily například Jed z Elsinoru (1967) od autorů Rejnuše a Renče nebo O'Neillovo drama Smutek sluší Elektře (1967).
Osobní život a odkaz
V osobním životě byla Naděžda Chmelařová provdána jako Chalupová. Její celoživotní oddanost divadelnímu umění a schopnost adaptovat se na různé divadelní scény a režijní přístupy z ní učinily respektovanou osobnost českého divadla. Zemřela 1. prosince 2016 v Chrudimi ve věku 90 let. Naděžda Chmelařová zůstává v paměti české divadelní historie jako herečka, která svým talentem a pílí přispěla k rozvoji českého divadelnictví v druhé polovině 20. století, především v regionálních divadlech, která jsou nedílnou součástí české divadelní kultury.