Jan Křtitel Sýkora

Jan Křtitel Sýkora, narozen 14. května 1949 v Praze, zemřel 20. března 2003 v Praze, byl český scenárista, dramaturg, režisér a hudební publicista. Vystudoval literárně-dramatický odbor na Lidové škole umění a následně na FAMU filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku. Jeho profesní dráha začala ve druhé polovině šedesátých let, kdy se prosadil především jako novinář a hudební publicista. Jeho články a statě vycházely v časopisech Aktuality Melodie, Melodie, Pop Music Express, Práce, Student a také v klubovém časopise Klubu Olympik. Hudební publicistika a rozhlasová tvorba Jednou z jeho nejvýznamnějších prací v oblasti hudební publicistiky byla antologie Czechoslovak Beat Music '67, zásadní publikace mapující československou beatovou scénu, kterou vydavatelství Panton vydalo v třicetitisícovém nákladu v roce 1968. Sýkora působil také jako konferenciér, především v Klubu Olympik, u skupiny Matadors a v divadelním studiu Aréna, kde byl od roku 1969 uměleckým šéfem. Pro vydavatelství Panton se podílel na vzniku série EP desek Edice Mikrofóra, která mapovala československou big beatovou a jazzovou scénu, což se i přes značný odpor vládnoucí moci někdy docela dařilo. V Československém rozhlase měl své pořady Junior 30 a Křtitelnice, kde uváděl hudební novinky a představoval nové skupiny a zpěváky. Filmová a televizní tvorba Od roku 1978 byl zaměstnán jako dramaturg ve filmových ateliérech Barrandov. Jeho scenáristická tvorba se soustředila především na televizní filmy a pohádky. Mezi jeho nejznámější díla patří scénáře k televizním filmům Brakýři (1983), Kačenka a Zlatovlásek (1978) a O chytrém Honzovi, aneb jak se Honza stal králem (1985). Podílel se také na scénáři k televizní pohádce Ferdinande, vrať se! Film Brakýři, režírovaný Jiřím Adamcem, je dvoudílná televizní inscenace, jejíž děj je rámován soudním přelíčením, kde je obžalována zločinecká organizace Brakýři. Příběh pomocí retrospektivních sekvencí sleduje příchod hlavního hrdiny Jacka McMurda do údolí, které ovládá gang Brakýřů a jeho přijetí do této organizace. Jedná se o adaptaci druhé části románu Arthura Conana Doyla Údolí strachu (The Valley of Fear), která byla v originále nazvána The Scowrers a odehrává se v USA. Kačenka a Zlatovlásek patří mezi oblíbené předrevoluční televizní pohádky. Díky hercům (polovina tehdejšího Semaforu) a jejich humoru se tehdy dobře bavili i dospělí. Ve filmu exceloval Vondráček, který zde měl o poznání lepší roli než v o rok starší TV pohádce O Honzovi a Barušce. O chytrém Honzovi je parafráze lidové pohádky o Honzovi, kterému se líbilo povalovat se celé dny na peci, ale nakonec přece jen s pomocí pohádkových bytostí zvítězil nad drakem. Film je humornou podívanou plnou hudby a pěkných písniček. Scénář k tomuto filmu je považován za mimořádně zdařilý, nabité absurdním humorem, nadsázkou, vtípky, hláškami, dvojsmysly a nápady všeho druhu. Film obsahuje mnoho originálních prvků, počínaje Honzou jako nevěstou, přes draka, který má čtyři hlavy a vůbec všechno čtyřikát (a proto může mít čtyři manželky), až po průnik realit, kdy si všechny postavy uvědomují, že jsou v pohádce a tímto faktem vědomě operují. Herecké obsazení v čele s Petrem Nárožným, který rozjíždí nezastavitelnou hláškující mašinu, doplňuje plejáda herců, která si bizarní role očividně užívá, a hudební doprovod zajišťuje dvojice Uhlíř-Svěrák chytlavými hity, z nichž některé se staly evergreeny. Další profesní aktivity V době komunistické normalizace hudební scénu opustil, ale občas působil jako tiskový a propagační poradce. Pomáhal při startu Petry Janů nebo country skupiny Tučňáci a podílel se na comebacku Petra Spáleného. Jan Křtitel Sýkora byl znám svým osobitým stylem psaní, který byl charakterizován jako "plamenný styl a šťavnatý slovník". Jeho kritické texty byly přímočaré a nekompromisní.