Libuše Komancová

Libuše Komancová, česká herečka, je známá především svým působením v československé kinematografii na počátku 70. let 20. století. Přestože její filmografie není rozsáhlá, zanechala svůj otisk ve dvou významných filmech české kinematografie. Filmová kariéra Libuše Komancová debutovala ve filmu Valerie a týden divů (1970), surrealistickém hororu režiséra Jaromila Jireše natočeném podle stejnojmenné prózy Vítězslava Nezvala. Tento snímek je považován za československý surrealistický horor, který Jireš natočil v roce 1969 podle Nezvalovy prózy z roku 1945. Předloha je ovlivněna surrealismem a pohrává si s motivy z pohádek i z pokleslé hororové četby, využívá logiku snu, v níž neplatí kauzalita a postavy libovolně mění svoji identitu. Leitmotivem je dospívání mladé dívky, která objevuje tajemství sexuality a bouří se proti represivním institucím jako rodina nebo církev. Filmové zpracování je výrazně stylizovanou podívanou, využívající secesní dekorace i atmosféru vesnických poutí s jejich panoptiky. Nezvyklou působivost snímku podtrhuje scéna Ester Krumbachové, kamera Jana Čuříka a hudba Luboše Fišera. V titulní roli debutovala Jaroslava Schallerová. Film se natáčel ve Slavonicích. Libuše Komancová se v tomto kultovním snímku objevila po boku dalších herců jako byli Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Jan Klusák či Eva Olmerová. Druhým a zároveň posledním známým filmem, ve kterém Libuše Komancová účinkovala, byl Slaměný klobouk (1971), komedie režiséra Oldřicha Lipského. Děj filmu se točí kolem pařížského bonvivána Maurice Fadinarda, který je ve svých čtyřiceti letech finančně na dně. Jediným možným řešením je pro něj sňatek s nezkušenou, avšak zazobanou Helenkou, dcerou zelináře Nonancourta. Ve svatební den se však roztočí kolotoč zmatků a nedorozumění, kdy Fadinard neví, zda se nejdřív věnovat nevěstě a jejímu početnému příbuzenstvu, nebo rozzuřenému Emilovi. Hlavní otázkou filmu je, kde v celém městě sehnat přesně stejný slaměný klobouk. Herecký přínos Slaměný klobouk je secesní fraška francouzského dramatika Eugena Labiche z roku 1851, která je populární díky transkripci Jiřího Voskovce a Jana Wericha, jež měla premiéru v Osvobozeném divadle v roce 1934. Na Werichově znovuuvedení hry v roce 1957 v Divadle satiry se podílel i Oldřich Lipský, který v roce 1971 Slaměný klobouk zrežíroval podle scénáře svého oblíbeného spolupracovníka Miloše Macourka. V bláznivé komedii si Miloš Kopecký zahrál šviháckého zahaleče Fadinarda, který finanční krizi chce vyřešit sňatkem s dcerou bohatého zelináře, Helenkou (Iva Janžurová). Svatbu však zkomplikuje Fadinardův kůň, který sežere klobouk jisté záletné dámě (Květa Fialová). Vznětlivý milenec řečené dámy (Pavel Landovský) hrdinu donutí, aby začal shánět stejný slamák... V tomto filmu se Libuše Komancová objevila v menší roli po boku hvězdného obsazení, které zahrnovalo takové herecké osobnosti jako byli Miloš Kopecký, Iva Janžurová, Vladimír Menšík, Květa Fialová, Pavel Landovský, Stella Zázvorková, Lubomír Lipský st., Josef Kemr, Jiří Hrzán a mnoho dalších. Odkaz v české kinematografii Přestože filmografie Libuše Komancové čítá pouze dva filmy, oba snímky patří k významným dílům československé kinematografie. Film Valerie a týden divů získal hlavní cenu na festivalu v Bergamu 1970 a cenu Stříbrný Hugo za barevnou kameru na filmovém festivalu v Chicagu. Tento snímek je dodnes považován za jeden z posledních "svobodných" titulů československé nové vlny a stal se kultovním dílem, které je ceněno i v zahraničí. V mezinárodním kontextu je film znám jako Valerie and Her Week of Wonders a je považován za součást Československé nové vlny. Film zobrazuje hrdinku žijící v dezorientujícím snu, přemlouvanou kněžími, upíry a muži i ženami. Snímek kombinuje žánry temné fantasy, erotismu a gotického hororu. Slaměný klobouk pak patří k oblíbeným komediím české kinematografie, která těží z vynikajícího hereckého obsazení a režijního umu Oldřicha Lipského.