Věra Bartošová

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Věra Bartošová, narozená 26. prosince 1920, byla česká filmová herečka, jejíž krátká, ale pozoruhodná kariéra se odehrála na konci 30. let 20. století. O jejím rodinném zázemí a původu není mnoho známo, ačkoliv je pravděpodobné, že pocházela z Brna. Narodila se do rodiny lesníka Aloise Bartoše a jeho ženy Milady rozené Janštové a měla jednoho bratra a jednu sestru. Divadelní začátky Před svým vstupem do filmového světa působila Věra Bartošová jako sboristka v brněnském Zemském divadle. O její divadelní dráze se dochovalo jen velmi málo informací, víme pouze, že na konci 30. let byla součástí divadelního sboru v Brně. Její divadelní zkušenosti jí však poskytly dobrý základ pro následnou filmovou kariéru. Filmová kariéra Ve druhé polovině 30. let se mladá Věra Bartošová dostala do Prahy, kde se setkala s I. F. Kubištou, majitelem společnosti Evropafilm. Ten v té době hledal vhodné dívčí představitelky do snímku Lízino štěstí, který byl pokračováním románku o osudu chudého sirotka Lízin let do nebe, kde titulní roli Lízy vytvořila Zdenka Sulanová. V tomto pokračování, odehrávajícím se v klášteře, ztvárnila Věra Bartošová pod režijním vedením Václava Binovce roli nafoukaného děvčete z bohaté rodiny - Jely Pechlové. Psal se rok 1939 a Věře Bartošové bylo 19 let. Lízino štěstí byl československý melodramatický film natočený podle předlohy Lízin let do nebe od spisovatelky Růženy Utěšilové, řadící se do žánru tzv. červené knihovny. Snímek pojednává o osudech mladé osiřelé dívky Elišky/Lízy Irovské, jež přichází do klášterního penzionátu. Hlavní role zde ztvárnili Ladislav Boháč, Rudolf Hrušínský a Zdenka Sulanová v roli Lízy Irovské. S filmovou kamerou se Věra Bartošová v roce 1939 setkala ještě dvakrát. Objevila se v komedii Jana Svitáka U svatého Matěje, kde hrála jednu z pěti dcer zahradníka a kapelníka - Vlastu Brabencovou. Dále pak ještě spolupracovala s Vladimírem Slavínským na komedii Žabec, kde vytvořila postavu chovanky dívčího internátu. Film U svatého Matěje byl natočen v roce 1939 v Československu a kromě Věry Bartošové v něm účinkovali Jára Kohout, Hana Vítová, Jarmila Beránková, Nancy Rubensová, Slávka Benešová, František Paul, Antonín Novotný, Čeněk Šlégl, Zita Kabátová, Eman Fiala, Jiří Vondrovič a další. Ve filmu U svatého Matěje ztvárnila jednu z pěti dcer hlavního hrdiny (Jára Kohout) Vlastu, později provdanou za řidiče Srbka v podání herce Jiřího Vondroviče. Film Žabec, režírovaný Vladimírem Slavínským, byl komedií odehrávající se v dívčím penzionátu. Hlavní hrdinka Táňa Čepeláková žije šest let spokojeně v dívčím penzionátě mezi veselými kamarádkami. Mladý přítel jejího otce, Rudolf Kolínský, se s ní chce oženit, ale Táňa tvrdošíjně odmítá. Nechce se vrátit domů, protože je přesvědčena, že druhá otcova žena je zlá macecha. Nakonec však zvítězí zvědavost a Táňa se rozhodne vstoupit pod cizím jménem do služeb svých rodičů. Ve filmu Žabec účinkovali Věra Ferbasová, Theodor Pištěk, Zita Kabátová, Raoul Schránil, Zdeňka Baldová, Marie Pilská, František Paul, Fanča Foltová, Marta Fričová, Zora Lašková, Věra Bartošová a Jožka Koldovská. Osobní život Údajně se Věra Bartošová provdala na začátku 40. let za hereckého kolegu Jiřího Vondroviče (1912-1972). O jejich manželství však není mnoho bližších informací. Z jejího osobního života víme, že v roce 1940 se v Praze provdala za svého hereckého kolegu Jiřího Vondroviče, se kterým se seznámila při natáčení filmu U sv. Matěje. V roce 1941 porodila syna Jiřího Vondroviče, který se později stal hudebníkem a dirigentem. Ještě před koncem války se však její manželství rozpadlo a Věra Bartošová-Vondrovičová emigrovala sama neznámo kam. Podle vzpomínek jejího syna Jiřího emigrovala do USA, kde se provdala a porodila dceru. Bohužel její první filmovací rok byl zároveň i rokem posledním. Jiný film již nikdy nenatočila. Osud Věry Bartošové po emigraci je jednou velkou neznámou. Informace nejsou ani o jejím případném skonu. Přestože její filmová kariéra trvala pouhý jeden rok, zanechala Věra Bartošová nesmazatelnou stopu v historii české kinematografie a její tři filmové role zůstávají trvalou součástí českého filmového dědictví.


Věra Bartošová: Filmy a pořady 4


Dodatečné informace

Narození:
26. 12. 1920

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.