Josef Adlt

Josef Adlt, český herec, se zapsal do historie české kinematografie především svými menšími rolemi v několika filmech ze 70. a 80. let 20. století. Filmová kariéra Josef Adlt patřil mezi méně známé české herce, který se objevoval především v epizodních rolích. Jeho filmografie zahrnuje tři známé snímky. V roce 1975 se objevil v normalizačním propagandistickém filmu Tobě hrana zvonit nebude , režírovaném Vojtěchem Traplem. Tento kontroverzní snímek se zabýval událostmi roku 1968 a zobrazoval období Pražského jara jako "živnou půdu pro léta skrytou kontrarevoluci" . Adlt zde ztvárnil jednu z menších rolí v rozsáhlém hereckém obsazení, které zahrnovalo známé tváře jako Jiřinu Petrovickou, Josefa Mixu, Martina Růžka a další. V roce 1977 se Josef Adlt objevil v dalším propagandistickém filmu Vítězný lid, který nabízel tendenční pohled na události z 13. až 25. února 1948 v Čechách a na Slovensku . Tento film, opět režírovaný Vojtěchem Traplem, představoval rekonstrukci komunistického převzetí moci v únoru 1948 . I zde Adlt ztvárnil menší roli v početném hereckém obsazení. Nejvýznamnější rolí Josefa Adlta byla postava pacienta Tenory ve filmu Cesta kolem mé hlavy z roku 1985 , který režíroval Jaroslav Papoušek. Tento komediální snímek, inspirovaný knihou humoristy Miroslava Skály, se odehrával v psychiatrické léčebně a vyprávěl příběh depresivního středoškolského profesora Roberta, který trpěl chorobnou nerozhodností . Hlavní roli v tomto divácky atraktivním snímku ztvárnil Ondřej Havelka, v menších rolích excelovali Miroslav Macháček a Jiří Bartoška . Josef Adlt zde hrál jednoho z pacientů psychiatrické léčebny. Význam v české kinematografii Přestože Josef Adlt nepatřil mezi herecké hvězdy první velikosti, jeho účast ve třech celovečerních filmech z období normalizace představuje zajímavý příspěvek do mozaiky české kinematografie. Zejména jeho role v komedii Cesta kolem mé hlavy, která je dodnes divácky oblíbená, mu zajistila místo v historii českého filmu. Adltova herecká kariéra, ačkoliv nepříliš rozsáhlá, odráží specifické období české kinematografie, kdy se vedle propagandistických děl natáčely i kvalitní komedie a psychologické snímky. Jeho filmografie tak představuje zajímavý průřez českou filmovou tvorbou 70. a 80. let 20. století.