75%
Tetička
- Komedie
Jaroslav Tumlíř (28. listopadu 1902 Nové Město nad Metují, Spy – 8. července 1977 Praha) byl český spisovatel, dramatik, divadelní dramaturg, umělecký šéf, herec a spoluzakladatel několika divadel. Patřil mezi významné osobnosti českého divadelního a kulturního života první poloviny 20. století.
Narodil se do rodiny řídícího učitele a po studiích na pražské Státní konzervatoři hudební a dramatické zahájil svou uměleckou dráhu. Na podnět Jána Borodáče odešel se svými spolužáky na Slovensko, kde působil v letech 1921–1922 jako herec v souboru SND II. – Maršky, kde ztvárňoval především postavy mladých zamilovaných mužů. Po rozpadu tohoto uměleckého souboru se vrátil do Čech a v letech 1922–1923 působil v pražském Švandově divadle.
V dubnu 1924 se pod patronací Jiřího Mahena spolupodílel na založení Českého studia v Brně, kde působil jako herec. Jeho kariéra však brzy nabrala jiný směr – v roce 1925 přijal nabídku na místo dramaturga pražského Divadla Komedie a vrátil se do Prahy. V roce 1928 založil divadelní soubor Akropolis, v němž se stal uměleckým vedoucím. Mezi lety 1929–1948 byl zaměstnán v Ústřední knihovně hlavního města Prahy, kde se významně podílel na vybudování Divadelního a filmového oddělení, otevřeného v listopadu 1942.
Dramatická tvorba a filmová adaptace
Jako divadelní dramatik napsal Jaroslav Tumlíř několik veseloher, z nichž nejznámější jsou Nemravný život (1928), Blahoslavená lenost (1933) a Pan Paďour mezi trampy (1936). Jeho nejvýznamnějším přínosem pro českou kinematografii se stala divadelní hra Strašidelná tetička, podle níž byl v roce 1941 natočen úspěšný film Tetička v režii Martina Friče. Tato komedie s hvězdným obsazením (Růžena Nasková, Ferenc Futurista, František Smolík, Jaroslav Marvan a další) se stala jedním z oblíbených snímků protektorátní éry a dodnes patří mezi ceněná díla české filmové klasiky. Film vypráví příběh bohaté staré panny Berty, jejíž chamtiví příbuzní čekají jen na její smrt a dědictví, zatímco její věrný sluha se rozhodne je vytrestat.
Pozdější kariéra
V roce 1948 se Tumlíř podílel na založení divadla v pražské Libni (tehdy Divadlo S. K. Neumanna, dnes Divadlo pod Palmovkou), kde jako dramaturg působil do roku 1950. V letech 1950–1956 pracoval jako režisér a ředitel Městského oblastního divadla v Benešově. Svou profesionální dráhu završil v letech 1956–1959 jako vedoucí uměleckého souboru (správní ředitel) v tehdejším divadle Československé armády (dnes Divadlo na Vinohradech).
Vedle dramatické tvorby se Jaroslav Tumlíř věnoval také teorii divadelní režie, o čemž svědčí jeho publikace Režie divadelní hry (1946). Kromě toho psal i poezii (sbírky Hořící strom, 1924; Papírový drak, 1931) a pohádky pro děti (Očarovaný kraj, 1946; O zlatovlasé Aničce a princi s bílými beránky, 1925). V letech 1940–1944 působil také jako divadelní referent a kritik v kulturním týdeníku Praha v týdnu, kam přispíval svými referáty o divadle a filmu.
Jaroslav Tumlíř zemřel 8. července 1977 v Praze ve věku 74 let, zanechávaje za sebou významný odkaz v oblasti českého divadla a nepřímo i filmu, především díky své hře Strašidelná tetička, která se prostřednictvím filmové adaptace stala součástí zlatého fondu české kinematografie.
