Jindřich Fairaizl

Jindřich Fairaizl se narodil 14. června 1934 v Praze a zemřel 16. října 1993 v Měchenicích. Byl český scénárista, dramatik, publicista a režisér. Pocházel ze živnostenské rodiny, otec byl živnostník, matka dělnice. Začátky kariéry a televizní tvorba Po ukončení základní školní docházky nemohl z kádrových důvodů studovat, proto nastoupil v roce 1949 do učení v kladenských dolech, ale v roce 1951 byl pro vážnou nemoc z hornictví uvolněn a nastoupil jako redaktor do Československého rozhlasu. Od roku 1946 byl členem Dismanova rozhlasového dětského souboru a představitel mnoha dětských rolí ve filmu a divadle. V roce 1953 přešel do vznikající Československé televize, kde působil jako redaktor ve vysílání pro děti a mládež, v letech 1958-1964 v redakci dětského TV magazínu Vlaštovka, který založil, od roku 1964 pak byl režisérem v oddělení dokumentaristiky. Vrcholná dokumentární tvorba V šedesátých letech byl Fairaizl čelným reprezentantem československé televizní dokumentaristiky, scenáristou a zpravidla také režisérem mnoha publicistických pořadů, mezi které patřily Ej, Dunaj, Dunaj (1965), Šest třetin mimo hru (1965), Probošt pro Montreal (1965), Malované děti (1967), Štěstí za šest křížů (1967), Naděje z levého břehu (1967), triptychy Inzerát (1968) a Starci (1969). K vrcholům jeho tvorby patřily dokumenty Naděje z levého břehu (1968), triptychy Inzerát (Vítání neviňátek, Inzerát, Milion ve zvláštní péči) a Starci (Císařští poddaní, Starci, Čas pro tři miliony), které byly označeny jako obraz lidské komedie 60. let. Inzerát měl premiéru roku 1968, Starci až v lednu 1990. Jindřich Fairaizl získal za Inzerát několik filmových cen včetně prestižní Prix d´Italia. Scénáristická činnost a pozdější tvorba Napsal scénáře k hraným televizním filmům Čestné kolo (natočeno 1973, vysíláno 1989, režie Antonín Moskalyk, podle Oty Pavla), Balada z Karlína (1984, podle Olgy Scheinpflugové), Dcera národa (1990, též režie), Hledání v bílém obdélníku (1991, též režie). Autorsky se podílel rovněž na scénáři seriálu Sanitka (1984, režie Jiří Adamec, scénář + Jiří Hubač, Fairaizl neuveden). Po prověrkách v roce 1970 musel z televize odejít, nadále s ní však spolupracoval externě, stejně jako s Krátkým filmem Praha. Roku 1990 byl od 11. ledna do 1. března ústřední ředitel Československé televize.