Šárka Štembergová, 8. července 1924, Praha, Československo – 22. května 2005, Praha, Česká republika, herečka a pedagožka
Vzdělání a divadelní začátky
Šárka Štembergová pocházela z Prahy, kde po druhé světové válce vystudovala Státní konzervatoř (1947). Po založení Divadelní fakulty múzických umění pokračovala ve studiu herectví, DAMU opustila v roce 1949. V letech 1949-1957 působila v Městském oblastním divadle v Mladé Boleslavi. Jednalo se sice o mimopražskou scénu, ale svou kariéru tady po druhé světové válce začínala řada později významných osobností českého divadla a Šárka Štembergová zde svým osmiletým angažmá získala cenné herecké zkušenosti. Z Mladé Boleslavi se pak vrátila do Prahy, krátce účinkovala v Divadle Rokoko (1957-1958), poté působila v Ústředním souboru ministerstva vnitra. Tady ale své aktivity ukončila již v roce 1962 a následně se začala věnovat výchovné práci pro děti.
Pedagogická činnost
Z hlediska teoretického a organizačního se podílela na umělecké průpravě dětí především v Praze-Radlicích, kde dlouhá léta vedla literárně dramatické oddělení Lidové školy umění. V Sobotce byla vůdčí osobností Recitačního studia. Šárka Štembergová byla jednou ze zakladatelských osobností české dramatické výchovy. Působila také jako pedagog katedry výchovné dramatiky DAMU a učitelka LŠU v Praze-Dejvicích (jejím žákem byl např. Jan Borna).
Filmová kariéra
Vedle svých záslužných aktivit v podobě dramatické výchovy dětí a mládeže se Šárka Štembergová v sedmdesátých letech vrátila i k herecké práci, i když jen v podružných rolích. Její filmografie není nijak bohatá, jako kombajnérku si ji ale můžeme připomenout v legendární letní komedii Léto s kovbojem (1976), v nevelké roli se pak připomněla divákům ve filmu Lásky mezi kapkami deště (1979). Vytvořila několik menších filmových a televizních rolí.
Významné filmy a pozdní tvorba
Za zmínku stojí její spolupráce s režisérem Karlem Kachyňou (Sestřičky, 1983). Naposledy před kamerou stála Štembergová jako vesnická žena ve filmu Stůj nebo se netrefím (1998). V komedii Léto s kovbojem, která se stala divácky nejoblíbenějším titulem ve filmografii režiséra Iva Nováka, se objevila po boku Daniely Kolářové a Jaromíra Hanzlíka. Film byl natočen podle knižní předlohy a scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové v roce 1976. Scenáristce se povedlo skloubit požadavky barrandovské dramaturgie na angažovanou romanci s čistou žánrovou podívanou. V Sestřičkách, které natočil Karel Kachyňa v osmdesátých letech, se objevila v příběhu odehrávajícím se v padesátých letech, jehož hrdinkou se stala mladá zdravotní sestra. Marie Sahulová je potrestána kvůli mravnostnímu deliktu a skončí ve venkovském zdravotním středisku. Její oporou se postupně stává postarší kolegyně, přezdívaná Babi. Přestože dívka nové prostředí těžce snáší, v náročné práci se rychle osvědčuje a nakonec se stává cennou oporou svých kolegů. Situační komedie debutujícího Jiřího Chlumského Stůj, nebo se netrefím těží z vděčného schématu převlekových záměn. Odehrává se v dubnu roku 1945, tedy na sklonku okupace. Je v české kinematografii po groteskní komedii z roku 1947 Nikdo nic neví a okupační veselohře Velký případ, která mj. také těží z motivu záměny, teprve třetí svého druhu; spojovat komediální žánr s tragickými válečnými časy bylo dlouhou dobu přinejmenším „nevhodné". Autoři se netají svou inspirací obdobnými francouzskými komediemi, jež bývaly velmi oblíbené. Strojvůdce Eda a topič Karel utečou z muničního vlaku. V lese však narazí na jiné uprchlíky: německé vojáky Helmuta a Klause. Musejí si s nimi vyměnit šaty. Tak se spustí lavina divokých zápletek, v nichž kromě nich zaměňují své role i český kominík, sestřelený americký černošský pilot a hamižný německý důstojník.
Šárka Štembergová-Kratochvílová, jak znělo její celé jméno, byla česká herečka a významná učitelka dramatické výchovy. V profesním životě používala zkrácený tvar svého jména Šárka Štembergová. Původní profesí byla herečka.