František Lašek

František Lašek (30. března 1883 Duchcov – 13. března 1957 Praha) byl český divadelní a filmový herec. Narodil se v rodině duchcovského horníka Václava Laška a jeho ženy Kateřiny rozené Kosmatové. Začal studovat na odborné keramické škole v Teplicích, ale studium nedokončil a utekl k divadlu. Divadelní kariéra Svou hereckou dráhu zahájil u venkovských divadelních společností, kde působil pod vedením Karla Kaňkovského a Elišky Zöllnerové. Po skončení první světové války získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a následně v divadle na Kladně. Později se jeho působištěm staly různé pražské kabarety, například v roce 1918 vystupoval U Bílé labutě. Jeho první manželkou byla herečka Nina Lašková (Antonie rozená Táboříková, 1890-1936). Po ovdovění se v roce 1942 oženil s Otilií Zykovou rozenou Obstovou (1904). Filmová kariéra František Lašek patřil mezi charakterní herce, kteří se specializovali především na menší, epizodní role. Jeho filmová kariéra začala již v éře němého filmu, kdy ztvárnil několik drobných postav. V roce 1926 se objevil ve filmu Bludné duše jako rebelující vesničan Rozhoda, v roce 1927 hrál katova pacholka ve snímku Pražský kat a soudního úředníka ve filmu Batalion. S nástupem zvukového filmu pokračoval v obsazování do menších rolí, často se objevoval v komediích s Vlastou Burianem. V roce 1930 ztvárnil roli rodinného přítele Theofila Drmoly ve filmu Vendelínův očistec a ráj. V roce 1931 si zahrál člena delegace městské rady v komedii To neznáte Hadimršku a hosta na tancovačce ve filmu Miláček pluku. V průběhu 30. let se objevil v několika dalších filmech, například v roce 1933 jako klenotník ve snímku V tom domečku pod Emauzy a jako otec Rydvan ve filmu Sedmá velmoc. V roce 1934 ztvárnil bývalého starostu v komedii U nás v Kocourkově a zaměstnance firmy ve filmu Anita v ráji. V roce 1938 se objevil ve válečném filmu Zborov. Koncem 30. let a na počátku 40. let pokračoval v obsazování do epizodních rolí. V roce 1939 si zahrál kníratého pacienta s bolavými zuby v Burianově komedii U pokladny stál... a městského radního ve filmu Srdce v celofánu. V roce 1941 se objevil jako host v kavárně ve filmu Gabriela a v roce 1942 jako zraněný havíř ve snímku Městečko na dlani. Odkaz František Lašek patřil mezi ty filmové herce, kteří sice nestáli v centru pozornosti, ale svými charakterními výkony v menších rolích přispívali k celkové kvalitě českých filmů 20. až 40. let 20. století. Přestože jeho jméno dnes není široce známé, jeho tvář se objevila v řadě klasických českých filmů, především v komediích s Vlastou Burianem. František Lašek je spolu se svou první ženou Ninou pochován na Olšanských hřbitovech v Praze.