Pavel Brümer

Pavel Brümer (29. dubna 1946, Šluknov – 15. září 2015, Praha) byl český zpěvák, banjista a příležitostný herec. Ačkoliv byl primárně známý jako hudebník a spoluzakladatel populární country skupiny Fešáci, zanechal svou stopu i v české kinematografii několika menšími, ale zapamatovatelnými rolemi. Hudební kariéra a cesta k filmu Pavel Brümer se narodil ve Šluknově a jeho profesní život byl především spjat s hudbou. V prosinci roku 1967 spolu s Karlem Poláčkem a Janem Turkem založil v Ústí nad Labem skupinu Greenes, která později změnila název na Bluegrass Hoppers a nakonec na Fešáci. S touto kapelou, kde působil jako zpěvák a hráč na banjo, vydržel až do roku 2001, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen skupinu opustit. S Fešáky odehrál několik tisíc představení a podílel se i na jejich nejúspěšnějším albu Ostrov Fešáků z roku 1975 s hity jako Jaro, Matterhorn, Slída či Pojedou. Brümer natočil jako banjista i několik sólových alb. Razil moderní americkou country, kterou sám označoval jako "brutální". Kromě Fešáků založil také kapelu Nervové sanatorium (později přejmenovanou na Cadillac). Filmová kariéra Díky své popularitě jako hudebník dostal Pavel Brümer příležitost objevit se i před filmovou kamerou. Jako herec se objevil ve čtyřech českých filmech, které dnes patří k zajímavým snímkům české kinematografie konce 80. let a počátku 90. let. Jeho filmovým debutem byla role hasiče v hudební komedii Trhák (1980) režiséra Zdeňka Podskalského. Tento český komediální filmový muzikál byl natočen podle scénáře Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Vystoupilo v něm množství tehdy populárních československých herců i hvězd populární hudby, včetně Brümera. Děj je rámován jako proces filmového natáčení původně prostého příběhu z vesnického prostředí, z nějž se však megalomanský režisér snaží vyrobit velkolepou a hvězdami nabitou hudební show – zkrátka trhák. Následně si zahrál v povídkovém filmu Přátelé bermudského trojúhelníku (1987), konkrétně v povídce Expres do Bratislavy režiséra Jana Prokopa. Tento československý film z roku 1987 byl povídkový snímek, který na pozadí mezinárodní konference o časoprostorové anomálii, působící dočasně kromě oblasti Bermud také ve střední Evropě, vtahuje diváky do tří dějově navzájem nesouvisejících povídek s prvky sci-fi, komunální i celospolečenské satiry. Brümer zde ztvárnil roli řemeslníka OPBH (Okresní podnik bytového hospodářství). Brümer si také zahrál ve filmu Sedm hladových (1988), kde ztvárnil roli pivovarníka Sládka. Tento film režiséra Karla Smyczka pojednává o lidech závislých na vysoce kalorickém jídle, kteří bojují s nadváhou a přejídáním v sanatoriu se značně despotickými a ponižujícími poměry. Nahořklá komedie se vyžívá v naivistické stylizaci a chce být především zábavným počinem. Jeho posledním filmem byl Nemocný bílý slon (1989, do kin uveden 1990), opět v režii Karla Smyczka, kde hrál řidiče služebního vozu Vrsínka. Tento neprávem zapomenutý snímek sdílí osud těch projektů, které se realizovaly před "sametovou revolucí", ale k divákům se dostaly až po listopadu 1989. Režisér Karel Smyczek zde sleduje osudy smolařského ředitele rozestavěného kulturního domu - muže, který dočasně uvěří ve smysluplnost svého počínání, vystaveného tlaku mnoha nejrůznějších potíží. Zdravotní problémy a závěr života Pavel Brümer trpěl silnou cukrovkou a ze zdravotních důvodů s Fešáky od roku 2002 nehrál. Po dlouhé nemoci zemřel 15. září 2015 ve věku 69 let v Praze. Přestože byl primárně hudebníkem, jeho malé filmové role zůstávají součástí české kinematografie konce 80. let a začátku 90. let 20. století.