Hugo Kraus

Hugo Kraus, narozen 28. února 1894 v Martínkově u Moravských Budějovic (tehdejší Rakousko-Uhersko), zemřel 8. listopadu 1961 v Praze, byl český herec a operetní režisér. Divadelní začátky a cesta k operetě Hugo Kraus pocházel z jihomoravského venkova. Ještě před první světovou válkou působil u kočovných divadelních společností, než se v roce 1914 trvale usadil v Praze. Jeho uměleckým zaměřením se stal především operetní žánr, v němž se prosadil jako herec i režisér. V hlavním městě vystřídal několik divadelních scén, mezi nimi Arénu na Smíchově, Tylovo divadlo v Nuslích nebo populární Uranii v Holešovicích. Filmová kariéra Krátce po první světové válce se Hugo Kraus objevil i před filmovou kamerou, filmy s jeho účastí z té doby se však nedochovaly. Jednalo se o snímky Démon rodu Hakenů (1918), Boby nesmí kouřit (1919) a Titimekův náhrdelník (1919). Mezi jeho další filmové role patřily postavy v němých filmech Ircin románek I. (1921) a Ircin románek II. (1921). Ve druhém díle Ircina románku ztvárnil postavu profesora Sedláčka. Po nástupu zvukového filmu se Hugo Kraus objevil ještě dvakrát na filmovém plátně; ředitele hotelu ztvárnil v komedii Sňatková kancelář (1932), ve stejném roce hrál profesora Sedláčka ve veselohře Růžové kombiné (1932). Vrchol kariéry ve Velké operetě Nejlepší část své kariéry prožil Hugo Kraus ve Velké operetě (dnešní Divadlo v Dlouhé), kde působil v letech 1929-1945. Původně sem nastoupil jako komerční tajemník, ale od poloviny třicátých let se podílel na chodu divadla jako režisér a i jeho zásluhou se tato scéna těšila značnému zájmu diváků, mimo jiné díky oblibě operetního žánru v době první republiky. Poválečné období Poválečná divadelní éra příliš nepřála operetnímu žánru, Hugo Kraus se nicméně ještě v letech 1947-1948 snažil prosadit ve funkci ředitele Komické zpěvohry v Karlíně (dnešní Hudební divadlo v Karlíně). Ředitelský post si de facto koupil zaplacením dluhů předchozího působení a snažil se nadále šetřit, početně zredukoval soubor, v uvádění repertoáru se ale držel svých předválečných standardů a po únoru 1948 byla jeho situace neudržitelná. Z Karlínského divadla byl propuštěn a později pracoval do důchodu jako vedoucí půjčovny krojů Služby lidové tvořivosti. Hugo Kraus zemřel v Praze 8. listopadu 1961.