Ota Varský

Ota Ornest, vlastním jménem Otto Ohrenstein, (6. července 1913 Kutná Hora – 4. srpna 2002 Praha) byl významný český divadelní dramaturg, režisér, herec, překladatel a dlouholetý ředitel Městských divadel pražských. Narodil se do židovské hudebně založené rodiny obchodníka se střižním a galanterním zbožím Eduarda Ohrensteina a jeho manželky Berty, rozené Rosenzweigové. Ve třicátých letech vystudoval dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře (1936) a zahájil svou divadelní kariéru. Stal se výpomocným hostem a členem činohry pro epizodní role Národního divadla (23. 11. 1933 – 30. 8. 1937), hercem a taktéž režisérem Středočeské činohry ředitele Josefa Burdy, slovenského Košického národního divadla a Městského divadla v Plzni. Krátce po 15. březnu 1939, který jej zastihl v plzeňském angažmá, odešel přes Ostravu a Polsko do exilu ve Velké Británii. Během druhé světové války se v emigraci nadále věnoval divadlu a podílel se na českém vysílání anglické BBC společně s Pavlem Tigridem a Josefem Schwarzem. Po skončení druhé světové války se v roce 1946 vrátil do Československa a pokračoval dále jako profesionální divadelník. Po roce 1945 nastoupil do Realistického divadla a v letech 1950-72 vedl Městská divadla pražská jako ředitel. Byl jedním ze strůjců zlaté éry MDP také jako režisér a dramaturg: uváděl k nám řadu významných autorů, často ve vlastním překladu (přeložil na 60 her). Kritika na jeho éře oceňuje kvalitní, nekonjunkturální dramaturgii, důraz na komorní hereckou tvorbu a připomíná, že roku 1960 podal pomocnou ruku Alfrédu Radokovi vyhozenému z Národního divadla a umožnil mu vytvořit největší inscenační počiny doby. Po odvolání z ředitelské funkce byl roku 1977 Ota Ornest za pašování zakázaných literárních titulů do zahraničí nepodmíněně odsouzen na tři a půl roku vězení. Po vynucené veřejné omluvě byl omilostněn (rehabilitován byl až v roce 1990). V 80. letech po propuštění z vězení připravoval, řídil a redigoval věstník "Žno" a "Židovskou ročenku" pro pražskou Židovskou obec (1981 – 1989). Po roce 1989 pracoval v Městských divadlech pražských (1990 – 1991) a umělecky vedl a režíroval Středočeské divadlo (1990 – 1991). Hostoval i na dalších scénách (Viola, Lyra Pragensis). V letech 1993 – 2002 setrval Ota Ornest ve funkci předsedy poroty literárního festivalu Ortenova Kutná Hora. Už od 25. října 1946 se nechal oficiálně přejmenovat z Otto Ohrensteina na Otu Ornesta (ale již předtím toto jméno používal jako umělecký pseudonym). Jako scenárista či herec působil v televizi (Vajíčko, Vlci, Pražský student, Šťastlivec Sulla, Záhadná paní Savageová a další) a vystupoval v televizních pořadech a dokumentech (Genus či Na plovárně). S Marií Valtrovou vydal knihu rozhovorů "Hraje Váš tatínek ještě na housle?" (1993). Vyučoval režii a dramaturgii na DAMU. Jako režisér či překladatel spolupracoval i s rozhlasem ("Třicet stříbrných", "Liliomfi", "Nedělní beseda", "Figaro", "Evženie Grandetová" nebo "Drahý lhář"). Byl starším bratrem básníka Jiřího Ortena a herce Zdeňka Ornesta. Měl syna herce, režiséra, překladatele a textaře Jiřího Ornesta, dceru Hanu Ornestovou a byl také otcem moderátorky a herečky Ester Janečkové. Ota Ornest zemřel 4. srpna 2002 v Praze ve věku 89 let.