Klára Babrajová

Klára Babrajová, narozená v Brně, byla významná česká výtvarnice, malířka, sochařka a keramička. Její tvorba byla charakteristická spíše melancholickým laděním, jak o ní později vzpomínala její dcera Klára Adamová. Klára Babrajová patřila k významným brněnským výtvarným umělcům. Její život a dílo byly zachyceny v dokumentárním filmu Olga Babrajová a Klára Adamová, který byl natočen v roce 1992 v Československu. Tento 26minutový snímek režíroval Karel Fuksa a kameramanem byl Karel Slach. Film představuje portrét dvou brněnských výtvarnic a jejich tvorby, přičemž zachycuje nejen jejich umělecký přínos, ale i osobní příběh. Klára Babrajová byla manželkou významného sochaře Konráda Babraje, se kterým měli dceru Kláru, později známou jako Klára Adamová. Konrád Babraj byl nadaný velkým smyslem pro humor, což kontrastovalo s melancholickou povahou Kláry Babrajové. Jejich domácnost byla prodchnuta uměním, což mělo zásadní vliv na formování uměleckého cítění jejich dcery. Konrád Babraj vytvořil několik portrétů své manželky i dcery, které se dochovaly jako významná součást jeho uměleckého odkazu. Klára Babrajová vedla vlastní keramický ateliér, kde předávala své zkušenosti a dovednosti, včetně své dceři Kláře Adamové, která se později sama stala uznávanou keramičkou a architektkou. Tato umělecká kontinuita mezi matkou a dcerou představuje zajímavý fenomén v českém výtvarném umění, kdy se řemeslné dovednosti a umělecké cítění předávaly z generace na generaci, přičemž každá z umělkyň si zachovala svůj osobitý rukopis a přístup k tvorbě.