Kurt Heuser

Kurt Heuser (23. listopadu 1903, Štrasburk, Alsasko, Německo – 20. června 1975, Ebersberg, Bavorsko, Německo) byl německý scenárista, spisovatel a skladatel, který se významně zapsal do historie německé kinematografie první poloviny 20. století. Raná léta a vzdělání Kurt Heuser se narodil ve Štrasburku, který byl tehdy součástí Německé říše. Po první světové válce se jeho rodina přestěhovala do Berlína, kde Heuser navštěvoval elitní Arndt-Gymnasium v Berlíně-Dahlem mezi lety 1919 a 1922. Již během studií projevoval zájem o literaturu a divadlo, byl členem školní divadelní skupiny a literárního spolku. Po maturitě absolvoval bankovní učení a krátce studoval práva, ale nakonec se rozhodl pro zcela jiný směr. Vystudoval tropické zemědělství na německé koloniální škole ve Witzenhausenu a ve druhé polovině 20. let odešel do Portugalské východní Afriky (dnešní Mosambik), kde pracoval jako plantážník pěstující bavlnu a kávu. Literární začátky Z pobytu v Africe vznikly Heuserovy první literární práce – několik novel a román. Díky těmto dílům se stal autorem prestižního nakladatelství S. Fischer Verlag. Již během pobytu v Africe publikoval některé texty v literárním časopise Neue Rundschau. V roce 1930 se vrátil z Afriky a byl přátelsky přijat rodinou Fischerových, významných nakladatelů. Kariéra za nacistického režimu Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 musel Heuser kvůli své známé protinacistické pozici opustit literární tvorbu a začal pracovat jako scenárista. Mezi lety 1934 a 1943 napsal scénáře k dvaceti filmům, z nichž mnohé byly velmi úspěšné a distribuovány i mezinárodně. Přestože pracoval v nacistickém filmovém průmyslu, jeho postoj k režimu byl podle svědectví současníků odmítavý. Pomohl židovské rodině Fischerových k útěku a odmítl nabídku Josepha Goebbelse napsat scénář k antisemitskému filmu Jud Süß, což Marcel Reich-Ranicki později označil za "historické Ne". Významné filmy z tohoto období Jedním z jeho prvních významných scénářů byl Schlußakkord (Final Chord) z roku 1936, německé filmové melodrama natočené v období nacismu. Film režíroval Detlef Sierck (později známý v Hollywoodu jako Douglas Sirk) a stal se mezinárodním hitem. V roce 1937 napsal scénář k historickému filmu Giovanni de Medici: The Leader (Condottieri), který režírovali Luis Trenker a Werner Klingler. Film vypráví příběh renesančního vůdce Giovanniho de' Medici, který se snaží sjednotit roztříštěnou Itálii. Poválečná kariéra Po roce 1945 Heuser pokračoval ve své scenáristické práci, nejprve v Rakousku (Štýrsko) a od roku 1950 v Mnichově. V roce 1952 napsal scénář k filmu Der große Zapfenstreich, dramatickému příběhu odehrávajícímu se v roce 1914 v německé vojenské posádce. Ve stejném roce vytvořil scénář k hororovému sci-fi filmu Alraune (Mandragore), který režíroval Arthur Maria Rabenalt a v hlavních rolích se představili Hildegard Knef a Erich von Stroheim. Film byl založen na románu Hannse Heinze Ewerse z roku 1911 a vypráví o vědci, který vytvoří krásnou, ale bezcitnou ženu postrádající jakýkoli smysl pro morálku. Pozdější léta a odkaz Heuser byl v kontaktu s mnoha německy mluvícími filmaři a spisovateli a účastnil se setkání literární skupiny 47 (Gruppe 47). Díky svému příteli Hansi Werneru Richterovi našel cestu k této významné poválečné literární skupině. Poslední roky života strávil v bavorských městech Kirchseeon a Ebersberg, kde také v roce 1975 zemřel. Jeho poslední literární dílo "Malabella" již nedosáhlo takového úspěchu jako jeho dřívější práce, přestože bylo například vysoce oceněno Christou Rotzoll ve Frankfurter Allgemeine Zeitung. Kurt Heuser zanechal významnou stopu v německé kinematografii jako autor scénářů k více než dvaceti filmům, z nichž mnohé patří k důležitým dílům německé filmové historie. Jeho profesní dráha odráží složité období německých dějin 20. století, kdy musel jako umělec navigovat mezi vlastním přesvědčením a realitou totalitního režimu.