Nora Stallich

Nora Stallich, vlastním jménem Norbert Josef František Stallich, se narodil 8. července 1910 v Praze. Byl českým hercem a operetním zpěvákem, který se proslavil především jako tenorový zpěvák na divadelních scénách a ve filmech z období první republiky a protektorátu. Divadelní kariéra Ačkoliv Stallichovou původní ambicí bylo stát se učitelem, jeho životní dráha se změnila, když po maturitě odpověděl na inzerát Antonína Fencla, který hledal mladého tenorového zpěváka pro svou scénu Aréna na Smíchově. Bez jakékoliv předchozí umělecké průpravy byl přijat a zahájil tak svou kariéru operetního zpěváka. Na českých divadelních scénách působil především jako mladokomický tenor. Jeho umělecká dráha zahrnovala angažmá ve smíchovské Aréně (1929–1934), Tylově divadle v Nuslích (1934–1937), Akropolis na Žižkově (1937–1938), Švandově divadle (1938–1939), Divadle U Nováků Járy Kohouta (1939–1942) a Novém divadle Oldřicha Nového (1942–1947). Po válce se stal členem sboru opery Národního divadla, kde však již nepatřil k předním umělcům jako v předchozích letech. Filmová kariéra Nora Stallich se ve filmovém průmyslu objevil v sedmi snímcích, což mu umožnilo prezentovat své pěvecké dovednosti i na filmovém plátně. Jeho filmový debut přišel v roce 1932 v melodramatu Zapadlí vlastenci režiséra M. J. Krňanského, kde ztvárnil roli preceptora Čermáka a zazpíval českou národní hymnu Kde domov můj. Největší filmovou popularitu mu přinesla role korunního prince Evžena v komedii Martina Friče Pobočník Jeho Výsosti (1933), kde hrál po boku Vlasty Buriana. Tato role se stala jeho nejznámější filmovou kreací, přestože v německé verzi filmu Der Adjutant Seiner Hoheit byl nahrazen německým hercem Wernerem Fuettererem. V následujících letech se objevil ve filmech Za řádovými dveřmi (1934) jako Zdeněk Dubrovnický, Pán na roztrhání (1934) v roli letce Ing. Jiřího Vydry a Klub tří (1935) jako hráč karet. Za okupace ztvárnil roli sluhy Josefa ve filmu Sobota (1944), kde hrál po boku Oldřicha Nového, v jehož divadle tehdy působil. Jeho poslední filmovou rolí byl číšník v baru Florián v komedii Tři kamarádi (1947) režiséra Václava Wassermana. Pozdější léta a odkaz Přestože Nora Stallich nebyl považován za mimořádně zdatného činoherního herce, jeho popularita u pražského publika mu zajistila filmové role. Sporadicky spolupracoval také s rozhlasem. Jeho největší kulturní význam spadá do 30. let, od 40. let začala jeho sláva postupně uvadat. Bratrancem jeho otce byl významný český kameraman Jan Stallich (1907–1973). Nora Stallich zemřel 10. února 1979 v Praze ve věku 68 let, v té době již zcela zapomenut a bez zájmu médií.