Hana Ludvíková Muchová

Hana Ludvíková Muchová, narozená 8. října 1983 v Praze, je česká dokumentaristka, scenáristka a režisérka, která se specializuje především na sociální témata spojená s dětmi z dětských domovů. Vzdělání a začátky kariéry Po maturitě na pražském Gymnáziu Na Zatlance a studiu na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy absolvovala bakalářský stupeň na Katedře scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU (2007) a následně magisterský program v Centru audiovizuálních studií FAMU (2011). Již během studií se začala zajímat o problematiku dětí z dětských domovů, což se později stalo hlavním tématem její dokumentaristické tvorby. K této oblasti se dostala, když hledala přivýdělek a přes neziskovou organizaci začala učit děti v dětském domově angličtinu prožitkovou metodou. Seznámila se tam s dětmi ve věku kolem deseti až třinácti let, které ji zaujaly svým charismatem. Při hledání způsobů, jak zaujmout tyto děti, začala používat kameru jako součást výuky. Studentské filmy a vývoj dokumentaristické tvorby Během studia na FAMU vytvořila několik studentských filmů, mezi které patří Líbej mě! (2006), Severka rapuje (2009) a Hranice ghetta (2010). Její absolventský film Hranice ghetta o dětech z dětského domova byl zároveň jedním z výstupů jejího magisterského projektu „Možnosti filmu jako artefiletického prostředku při zkoumání formování identity dětí z dětského domova". Výstupy tohoto projektu byly prezentovány v časopise Arteterapie a na festivalech Khamoro a Jeden svět. Původně chtěla o tématu psát diplomovou práci zaměřenou na to, jak děti z dětského domova pojímají svět prostřednictvím mediálních obrazů. Na podnět svého učitele Víta Janečka se však rozhodla natočit dokument, a tak vznikl její studentský film Hranice ghetta. Jak sama říká, nejprve měla postavy a vztah s nimi, a teprve poté přišlo téma. Celovečerní debut Sbohem děcáku Ve svém celovečerním debutu Sbohem děcáku (2017) navázala na svůj středometrážní absolventský snímek Hranice ghetta. V horizontu deseti let sledovala přerod dětí v dospívající osobnosti a v celovečerním filmu, začínajícím rokem 2012, se zaměřila na období okolo dosažení plnoletosti. Dokumentární film sleduje časosběrnou metodou příběhy tří dětí, které opustily dětský domov a staví se na vlastní nohy. Režisérka sledovala jejich cestu více než čtyři roky. Měli stejnou startovní čáru, ale jejich cesty nabraly strmý a odlišný směr. Film se zabývá otázkou, jak se sotva plnoletý člověk bez zkušenosti života v rodině dokáže zařadit do společnosti. Snaží se zaznamenat klíčové okamžiky na jejich cestě, zásadní rozhodnutí, pády i vítězství a často se opakující a bolestnou variaci na touhu někam patřit. Film se zabývá ústavní péčí a příběhy tří mladých lidí, kteří se navzdory nešťastnému začátku života snaží postavit na vlastní nohy. Jak sama režisérka uvedla: „Nečekala jsem, že jejich cesta bude až tak těžká." Profesní činnost a spolupráce Hana Ludvíková Muchová spolupracuje s Centrem Sámovka a s organizací Vteřina poté. Věnuje se též dramaturgické činnosti, kde se podílí na tvorbě upoutávek a externě spolupracuje na některých dokumentárních projektech pro Českou televizi. Má také bohaté publikační zkušenosti, přispívá do odborných periodik jako DocRevue, Arteterapie a Cinepur. Několik let pracovala v Centru Sámovka (Centrum prevence a pomoci dětem bez rodiny) a navázala spolupráci s neformální organizací Vteřina poté, která se snaží „dávat hlas" klientům dětských domovů prostřednictvím různých sebezkušenostních projektů. V posledních letech pracovala v České televizi jako dramaturg upoutávek a externě spolupracovala také na dramaturgii několika dokumentárních projektů.