Zdeněk L. Dufek

Zdeněk L. Dufek se narodil v roce 1922 ve Žamberku nad Orlicí a byl dramatik, básník a překladatel. Zemřel 23. května 1982 v Praze ve věku 60 let. Filmová kariéra Zdeněk L. Dufek externě spolupracoval s Filmovým studiem Barrandov od roku 1956 nejprve jako scenárista, později jako dramaturg. V roce 1970 nastoupil jako vedoucí dramaturgické skupiny FS Barrandov, po odvolání z funkce v roce 1972 zde pracoval jako dramaturg a scenárista. V 60. letech napsal s Františkem Danielem scénáře k filmům Letos v září (1963, režie František Daniel), Komedie s klikou (1964, režie Václav Krška) a Přísně tajné premiéry (1967, režie Martin Frič, podle Viléma Hejla). Užíval pseudonymů Z. F. Duda (pro filmové scénáře psané společně s Františkem Danielem) a Pavel Torda. V 70. letech připravil scénáře k filmům Čas lásky a naděje (1976, režie Stanislav Strnad, podle Antonína Zápotockého), Parta hic (1976, režie Hynek Bočan, scénář + Václav Jelínek) a Muzika pro dva (1979, režie Zdeněk Míka). Zdeněk L. Dufek se významně podílel na české kinematografii 60. a 70. let především jako scenárista a dramaturg. Televizní a rozhlasová tvorba Jako televizní autor spolupracoval se studii v Brně, Praze, Košicích i Bratislavě. Soustředil se zejména na adaptace literárních předloh: Zajatci tmy (1964, režie Miroslav Ondráček, podle Jean-Paula Cléberta), Kdo zabil Jean Norwoodovou? Je rovněž autorem scénáře k hudebnímu televiznímu filmu Konečná stanice rytmus (1965, režie + scénář Georgis Skalenakis) a k původním televizním seriálům Pavol zasahuje (Bratislava 1974, režie Dušan Klein), Dlouhá trať maratonského běžce (1976, režie Dušan Klein), Na rohu kousek od metra (1977, režie Miroslav Sobota). Pro Čs. rozhlas zdramatizoval mj. Zápotockého román Rozbřesk (1962). Literární činnost Debutoval již na začátku německé okupace sbírkou básní Zrosené ráno, v níž vyjádřil svůj citový vztah k rodné zemi i víru v základní hodnoty života. K poezii se pak vrátil ještě na sklonku 50. let rozsáhlou epickou básní Picasso, oslavující tvůrčí schopnosti člověka. Od 50. let publikoval prózy a reportáže v časopisech Svět v obrazech, Mladý svět, Květen, Vlasta, Plamen, Kino. Poslední literární prací Zdeňka L. Dufka byla rozsáhlejší novela Ostrov za přílivu (1980).