Tomáš Baťha

Tomáš Baťa, narozen 3. dubna 1876 ve Zlíně, zemřel 12. července 1932 v Otrokovicích, byl československý podnikatel, zakladatel světového obuvnického impéria, starosta Zlína a významný veřejný činitel. Počátky podnikatelské dráhy Tomáš Baťa pocházel ze ševcovské rodiny, která se tomuto řemeslu věnovala již v sedmé generaci. Ve 14 letech odešel z domova do Prostějova, kde pracoval ve společnosti vyrábějící ševcovské stroje. Po návratu domů se nechal se sourozenci vyplatit z rodinného podniku. V roce 1894 založil spolu se svým bratrem Antonínem a sestrou Annou obuvnickou živnost ve Zlíně. Firma začala vyrábět valašskou prošívanou houněnou obuv a zaměstnávala zhruba 10 lidí, kteří pracovali na pevnou pracovní dobu za stálý plat, což bylo v té době revoluční. Po odchodu bratra Antonína na vojnu se vedení podniku ujal Tomáš a svou pílí dokázal firmu nastartovat. V roce 1908, po smrti bratra Antonína, který zemřel na tuberkulózu, získal Tomáš Baťa nad firmou plnou kontrolu. Rozvoj firmy a inovativní přístupy Baťa se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby. V roce 1904 cestoval do amerického Lynnu, tehdejšího centra světové výroby obuvi, kde pracoval na montážní lince a seznámil se s tamními stroji. Po návratu začal mechanizovat svou výrobu a v roce 1927 zavedl ve Zlíně montážní linku. První světová válka přinesla firmě velký rozmach díky zakázkám na vojenskou obuv. Po válce, v době ekonomické krize, přišel Baťa s odvážným krokem - snížil ceny obuvi o 50 %, čímž přilákal davy zákazníků. Dělníci souhlasili se snížením mezd o 40 % a Baťa jim na oplátku dodával jídlo, oblečení a další nezbytnosti za poloviční cenu. Tento krok se ukázal jako velmi úspěšný. Globální expanze a sociální inovace Ve 20. letech začal Baťa budovat svou obchodní síť v zahraničí. Díky nižším cenám porážel konkurenci a boty Baťa se začaly nosit prakticky po celém světě. V roce 1923 měla firma již 112 poboček. Baťa zavedl několik revolučních konceptů, jako byly samosprávné dílny s vlastní výsledovkou a odpovědností, které výrazně zvýšily produktivitu práce. Proslulými se staly také "Baťovy ceny" končící devítkou, které psychologicky působily na zákazníky dojmem nižší ceny. V roce 1932 vyráběla Baťova firma více než 36 milionů párů bot ročně a působila ve 24 zemích světa. Československo bylo díky Baťovi ve 30. letech největším exportérem obuvi na světě. Starosta Zlína a sociální reformátor Tomáš Baťa se významně zasloužil o modernizaci svého rodného města. Byl zvolen starostou Zlína a v této funkci působil v letech 1923-1932. Prosadil koncepci zahradního města, reformu veřejného školství a značně město rozšířil. Pro své zaměstnance stavěl tzv. Baťovy domky z charakteristických červených pálených cihel. Kromě toho zřizoval závodní stravování, mateřské školky, knihovny, vzdělávací kurzy, sportovní kluby i pojišťovny. Práci dával i tělesně postiženým lidem. Baťa je považován za podnikatele s mimořádným sociálním cítěním a je označován za jednoho z prvních průkopníků programů sociálního zabezpečení a rozvoje zaměstnanců. Tragický konec a odkaz Tomáš Baťa zahynul 12. července 1932 při letecké havárii, když jeho letoun Junkers F-13 havaroval v husté mlze v Otrokovicích. Baťa mířil do Švýcarska, kde jeho firma otevírala v městečku Möhlin na břehu Rýna novou továrnu. Při nehodě zahynul také pilot Jindřich Brouček. Baťovi bylo 56 let a jeho smrt znamenala obrovskou ztrátu nejen pro jeho rodinu a podnik, ale pro celý Zlín. Po jeho smrti převzal vedení firmy jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který pokračoval v expanzi společnosti. Baťův syn Tomáš J. Baťa později obnovil a rozšířil výrobu obuvi pod jménem společnosti poté, co se v roce 1939 přestěhoval do Kanady v době nacistické invaze a anexe Československa. Odkaz Tomáše Bati žije dodnes - jeho podnikatelské metody a přístupy jsou stále studovány a inspirují současné podnikatele po celém světě.