Dušan Vukotič

Dušan Vukotić (7. února 1927, Bileća, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců – 8. července 1998, Krapinske Toplice, Chorvatsko) byl jugoslávský a chorvatský režisér, scénárista, animátor a pedagog černohorského původu. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů Záhřebské školy animovaného filmu a prvního neamerického tvůrce, který získal Oscara za animovaný film. Raná léta a vzdělání Narodil se v Bileći v rodině s vojenskými kořeny. Jeho otec Radovan byl podplukovníkem Královské jugoslávské armády, který byl během německé invaze do Jugoslávie zajat a zbytek druhé světové války strávil v zajateckém táboře v Osnabrücku. Dušan Vukotić prožil téměř celou válku v Podgorici, kde se po válce také usadil v blízkosti kina Kultura, což ovlivnilo jeho vztah k filmu. Později studoval architekturu na Fakultě inženýrství v Záhřebu. Počátky kariéry Svou kariéru v animaci zahájil krátce po druhé světové válce, kdy spolupracoval s dalšími umělci na animovaném filmu oslavujícím odtržení Jugoslávie od sovětského bloku, nazvaném A Big Rally. Umělci zapojení do tohoto projektu se všichni poznali při práci pro satirický časopis Kerempuh, populární publikaci zaměstnávající mladé spisovatele a umělce. Skupina byla ve svém prvním úsilí tak úspěšná, že mohla založit animační studio Duga Film. Studio Duga Film zaměstnávalo přibližně 100 mladých umělců ve čtyřech animačních jednotkách modelovaných podle studia Walta Disneyho a také podle disneyovské estetiky. Mezi lety 1951 a 1952 Vukotić pracoval v Duga a vyvinul vysoce individualistický styl animace. Ve společnosti vedl konkurenční hnutí směřující od antropomorfní imitace, naturalistického pohybu a nákladných procesů plné animace. Založení Zagreb Film Když v roce 1952 Duga studio uzavřela, protože nebylo ekonomicky efektivní, Vukotić a další (včetně Nikoly Kostelace, Zlatka Boureka, Aleksandara Markse a Borise Kolara) odešli založit animační společnost pro reklamní filmy. Úspěch nové společnosti závisel na důležitosti redukované animace. Ta vyžadovala mnohem méně animačních celů – nebo kreslených snímků – pro každý kreslený film, byla levnější, rychlejší a esteticky radikálnější než technika plné animace, která spočívala v kreslení nebo malování každého jednotlivého snímku za účelem dosažení iluze plynulého, naturalistického pohybu. Ovlivněn filmy Jiřího Trnky pro jejich národní charakter a také kreslenými filmy United Productions of America, které využívaly zjednodušenou grafiku a redukovanou animaci, vyvinul Vukotić styl závislý na minimalizované, abstraktní grafice a svižném tempu. Vrchol kariéry a mezinárodní úspěch Mezi lety 1955 a 1958 nová animační společnost získala právní i estetickou podobu jako Zagreb Film Studio. V roce 1956 Vukotić režíroval první pokus studia o příběhovou animaci (The Playful Robot) a v roce 1958 společnost získala důležité mezinárodní uznání na festivalech v Oberhausenu, Cannes a Benátkách. Režíroval film Surogat (Ersatz), který získal Oscara za nejlepší animovaný krátký film za rok 1961, čímž se stal prvním zahraničním filmem, kterému se to podařilo. Další z jeho filmů, Igra (The Game), byl nominován na Oscara v roce 1964. Vukotić je autorem více než 100 animovaných, hraných a kombinovaných filmů. Dobitník je Oscara v roce 1962 za kreslený film Surogat, který byl tehdy poprvé udělen zahraničnímu autorovi animovaného filmu. Za film Igra získal cenu UNICEF, celkem obdržel 146 ocenění. Jako autor animovaných filmů získal světovou slávu a pověst jednoho z největších tvůrců osmého umění druhé poloviny 20. století. Je považován za nejvíce oceňovaného filmového tvůrce z prostoru bývalé Jugoslávie. Významná díla Mezi jeho krátké filmy patří Nestašni Robot (1956; známý také jako Mischievous Robot), kde vědec postaví robota, aby uklidil jeho laboratoř, zatímco on spí; robot vytvoří dva dětské roboty, nařídí jim, aby uklízeli, a usne vedle vědce: místo toho způsobí chaos, přemění se na hudební nástroje a vylíhnou z vejce podivného ptáka – i když vše končí šťastně. Zobrazení laboratoře je obzvláště povedené. Cowboy Jimmy (1957) začíná jako western, který je pak odhalen jako film promítaný v divadle, ale Jimmy vypadne z plátna a nemůže se vrátit zpět. I jeho nežánrové animované krátké filmy, jako Osvetnik (The Avenger) (1958) a Koncert za Mašinsku Pušku (Concerto for Machine Gun) (1958), měly často nádech fantastična díky své kreslené fyzice a surreálným událostem. Psal také scénáře pro jiné režiséry, například pro film Zlatka Grgiće Posjet iz svemira (A Visit from Space) (1964), o mimozemšťanovi, který se setká s malým dítětem. Po 60. letech 20. století zřídka natáčel krátké animované filmy a vytvořil tři celovečerní snímky – fantazijní příběh pro děti Sedmi kontinent (The Seventh Continent, 1966), akční film Akcija Stadion (Operation Stadium) o odporu záhřebských studentů proti ustašovskému režimu v roce 1941 a parodii na sci-fi/horor Gosti iz galaksije (Visitors from the Galaxy of Arkana, 1981). Pedagogická činnost a odkaz Vyučoval filmovou režii na Záhřebské akademii dramatických umění od založení jejího filmového oddělení v roce 1967 až do svého odchodu do důchodu na počátku 90. let. Po roce 1977 byl členem Černohorské akademie věd a umění. V roce 1994 obdržel cenu za celoživotní dílo na Světovém festivalu animovaného filmu - Animafest Zagreb. Svůj poslední film Dobro došli na planet Zemlju (Welcome to Planet Earth) natočil v roce 1993. Film miloval a byl mu oddaný i v roce 1998, než zemřel. Tehdy připravoval s Čechy velký celovečerní animovaný projekt. V době své smrti Vukotić připravoval produkci svého nového sci-fi filmu, na kterém spolupracoval s chorvatským sci-fi spisovatelem Aleksandarem Žiljakem. Vukotićova animace s menším počtem snímků za sekundu byla na svou dobu výrazně moderní a abstraktní, postavy geometrické, umístěné do dvojrozměrného světa; v době, kdy všichni usilovali o disneyovskou animaci, Surogat nabídl něco zcela nového, závan svobody od hollywoodských omezení. Vukotić je jedním ze zakladatelů Záhřebské školy kresleného filmu. Byl oceňován na všech nejvýznamnějších mezinárodních filmových festivalech, jako jsou festivaly v Berlíně, Melbourne, Londýně, San Franciscu, Bergamu, Oberhausenu, Corku, Karlových Varech, Annecy, Montevideu, Mexico City, Hollywoodu, Praze, Mannheimu, New Yorku, Cannes, Miláně, Barceloně, Lipsku, Terstu, Atlantě, Teheránu a dalších. Mezinárodní cenou za celoživotní dílo "za mimořádný přínos umění animace" byl oceněn v roce 1987. Pracoval pro Zagreb film, když vytvořil Surogat – největší úspěch chorvatské kinematografie – první Oscar kdy udělený neamerickému animovanému filmu. Tehdy porazil i slavného Walta Disneyho.