Dagmar Appelová, herečka, narozená v roce 1931, patřila k méně známým, ale přesto zajímavým postavám československé kinematografie 30. let 20. století.
Filmová kariéra
Dagmar Appelová se objevila v československém filmu Pán na roztrhání z roku 1934, kde ztvárnila menší roli označovanou jako "Holcicka". Tento film režíroval Miroslav Cikán podle německé divadelní hry. Jednalo se o komedii, ve které hlavní role ztvárnili František Smolík jako komerční rada Švarc, Ljuba Hermanová jako jeho náladová milenka Rita a Lída Baarová v roli prodavačky Evy Svobodové. Film vyprávěl příběh vysoce postaveného úředníka, který požádá půvabnou prodavačku, aby mu pomohla zbavit se náladové milenky a předstírala, že je jeho důvěrnou přítelkyní. Z toho vznikají různá nedorozumění a komické situace.
Divadelní působení
Kromě filmové role existují náznaky, že Dagmar Appelová mohla být spojena s divadelním prostředím, konkrétně s Osvobozeným divadlem, které bylo v té době významným centrem české divadelní avantgardy. Osvobozené divadlo, založené v roce 1926, bylo známé svými experimentálními inscenacemi a později politickou satirou pod vedením dvojice Jiří Voskovec a Jan Werich. Přesný rozsah jejího působení v divadle však není z dostupných zdrojů jasný.
Historický kontext
Dagmar Appelová působila v období, kdy československá kinematografie procházela významným rozvojem. Třicátá léta byla dobou, kdy se v Československu natáčely zvukové filmy a vznikaly hvězdy jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Hugo Haas či Oldřich Nový. V roce 1933 byly zprovozněny ateliéry Barrandov, které se staly centrem filmové produkce. Stát v této době podporoval domácí filmovou tvorbu prostřednictvím různých regulačních opatření, což přispělo k rozvoji československé kinematografie.
Bohužel, o dalším životě a kariéře Dagmar Appelové se nedochovalo dostatek informací. Její jméno zůstává spojeno především s filmem Pán na roztrhání, který představuje zajímavý příklad prvorepublikové filmové komedie.