Jiří Jungwirth

Jiří Jungwirth, narozen 21. září 1921 v Praze, zemřel 22. října 1959 v Praze, byl český filmový a televizní režisér. Narodil se na pražském Smíchově, kde jeho matka pracovala pro významného filmového režiséra Karla Lamače. Po absolvování měšťanské školy se vyučil nástrojařem v leteckých závodech Waltera. Během druhé světové války byl jako ročník 1921 totálně nasazen v Německu. Po válce pracoval jako technický úředník ve Škodových závodech v Novém Boru, kde se věnoval i svým zálibám - byl kapitánem hokejového mužstva DTJ Smíchov, hrál amatérské divadlo a v kapele Škodových závodů působil jako bubeník. Filmová kariéra Díky svému talentu a zájmu o umění byl vybrán ke studiu na filmové škole v Praze-Hostivaři, kterou dokončil v roce 1951. Své filmové řemeslo zdokonaloval jako asistent u významných režisérů - u Alfréda Radoka při natáčení filmu Divotvorný klobouk (1952) a u Vladimíra Borského na snímku Jestřáb kontra Hrdlička (1953). U Československého státního filmu pak pracoval jako asistent režie či pomocný režisér na několika významných filmech, mezi které patří Krejčovská povídka (1953), Byl jednou jeden král (1953), Po noci den (1954) a Zaostřit prosím (1956). V roce 1957 režíroval společně s Jindřichem Pušem svůj jediný celovečerní film Malí medvědáři. Jednalo se o barevný dětský film, který vypráví příběh malého Pepíka a jeho oblíbeného medvídka Brumly v prostředí zoologické zahrady. Televizní tvorba Jiří Jungwirth patřil k průkopníkům československé televizní tvorby. S Československou televizí (Ústřední televizní studio Praha) spolupracoval externě téměř od počátku jejího vysílání a od roku 1957 se stal jejím stálým zaměstnancem. Pracoval v redakci humoru a satiry (HuSa) společně s Jaroslavem Dietlem. Jungwirth se významně zapsal do historie české televizní zábavy jako režisér oblíbených televizních estrád, které diváci znali jako "Jungwirthovy estrády". Tyto pořady konferoval Vladimír Dvořák, kterého Jungwirth osobně přemluvil k účinkování v televizi, spolu s Vladimírem Hrubým, jehož později nahradila Jiřina Bohdalová. Režíroval také populární televizní silvestrovské pořady v letech 1957 a 1958. Televizní inscenace a hudební pořady Kromě zábavných pořadů se Jiří Jungwirth věnoval i režii televizních inscenací, které patřily k umělecky hodnotným dílům tehdejší televizní tvorby. Mezi jeho nejvýznamnější televizní inscenace patří Lidé na prodej podle námětu Norberta Frýda, Metoda rady Pítra podle povídek Karla Čapka, Jeppe z kopečku dánského dramatika Ludviga Holberga, Obchodník s deštěm amerického dramatika Nathaniela Richarda Nashe a Schovávaná na schodech podle Vítězslava Nezvala. Jungwirth režíroval také hudební pořady jako Vlastimil Kloc se svým orchestrem (1956) a Hledáme písničku pro všední den s orchestrem Karla Krautgartnera. Mezi jeho další televizní projekty patřily soutěžní pořad Hádej, hádej hadači s konferenciérem Janem Pixou a zábavně naučný pořad Smím prosit, ve kterém Vladimír Menšík učil diváky tančit waltz, foxtrot a další tance. Své režisérské schopnosti uplatnil i v pražském kabaretu Alhambra, kde režíroval revuální pořady. Slibnou kariéru Jiřího Jungwirtha tragicky ukončila automobilová nehoda. Zemřel 22. října 1959 ve věku pouhých 38 let na následky zranění utrpěných při autonehodě, když se vracel z estrády k 40. výročí strakonické továrny na výrobu motocyklů. Automobil řídil zpěvák a herec Josef Zíma. Jiří Jungwirth po sobě zanechal manželku a tři děti. Na jeho práci v oblasti televizní zábavy pozitivně vzpomínal Valter Feldstein ve studii Televize včera, dnes a zítra, a také Vladimír Dvořák ve své knize Všechny náhody mého života a v knize S Vladimírem Dvořákem o chutích a lidech.