Helena Krtičková

Helena Krtičková, 8. ledna 1893, Josefov u Jaroměře – 8. srpna 1966, Brno, herečka Helena Krtičková, rodným jménem Helena Anna Rejchrtová, byla významnou českou divadelní herečkou, která se ve filmovém světě objevila až v pozdějším věku. Narodila se v posádkovém městě Josefov u Jaroměře a již v mládí ji okouzlilo divadlo. Velmi brzy se provdala za klarinetistou a hudebního pedagoga Stanislava Krtičku (1887-1969). S ním se za první světové války ocitla v Brně, kde z podnětu slavného skladatele Leoše Janáčka začala studovat herectví na Státní konzervatoři, kterou absolvovala v roce 1920. Divadelní kariéra Po dokončení studií byla angažována do Národního divadla v Brně, které se stalo jejím jediným působištěm po celou profesní dráhu. V tomto divadle setrvala neuvěřitelných čtyřicet dva let (1920-1962), což svědčí o její mimořádné oddanosti divadelnímu umění. Postupně se z rolí mladých milovnických dívek vyvinula na zralou herečku velkých a dramatických rolí domácího i světového repertoáru. Její herecký projev vynikal hřejivě lidským nádechem, propracovanou prací těla, mimiky a charakteristicky vysoce položeného hlasu. Za desítky let na přední brněnské scéně dostala Helena Krtičková řadu velkých hereckých příležitostí. Již svým prvním vystoupením ve hře Liliom zaujala diváky i odborníky a své herecké schopnosti pak prokázala v mnoha dalších rolích, často s komediálním nábojem. Velkou výzvou pro ni byla jedna z hlavních rolí ve hře Pan Jowialski, často také účinkovala v díle ruských autorů (Ženitba, Les, Výnosné místo). Řadu postav jí přinesl i osvědčený český repertoár, jako byly hry Obrácení Ferdyše Pištory či Maryša. S oblibou hrála v pohádkách a představeních pro děti (Bububu, Vánoční pohádka o brněnském draku). Svou bohatou divadelní kariéru završila italskou komedií Lež má dlouhé nohy a Nezvalovou hrou Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou. Filmová kariéra S filmem se Helena Krtičková dostala do pracovního kontaktu až v padesátých letech, kdy jí bylo již přes padesát let. Ve filmu se objevila ve zralém věku a hrála v pouhých šesti snímcích. Pět z nich režíroval Václav Krška, který ji pro film objevil a obsadil do svých děl. Její filmovou prvotinou byla role Frau Saškové v životopisném filmu Mladá léta (1952), který pojednával o mladých letech spisovatele Aloise Jiráska. Následovala role vdovy Lacinové v poetickém snímku Měsíc nad řekou (1953), natočeném podle známé divadelní hry Fráni Šrámka. V tomto filmu se objevila po boku takových hereckých osobností jako byli Zdeněk Štěpánek, Zdena Baldová, Dana Medřická, Eduard Cupák či Jiří Plachý. V roce 1955 ztvárnila paní Salomonovou v dalším Krškově životopisném filmu Z mého života, který zachycoval osudy skladatele Bedřicha Smetany. Hlavní roli v tomto snímku ztvárnil Karel Höger. O pět let později, v roce 1960, ji Krška obsadil do úlohy staré paní Kubové v dramatu Osení, které vyprávělo příběh mladého muže Lojzy Zacpala (Vít Olmer), jenž se musí postarat o své mladší sourozence poté, co otec opustil rodinu. Svou filmovou kariéru Helena Krtičková uzavřela rolí staré ženy ve vlaku v Krškově snímku Kde řeky mají slunce (1961). Tento film vyprávěl příběh mladé Lenky Bilanské (Zuzana Fišárková), která opouští před první světovou válkou rodný mlýn, aby unikla z tíživého prostředí vlády svého lakomého a surového otce. Pouze jednou si zahrála ve filmu jiného režiséra. V roce 1960 ji dokumentarista, scénárista a režisér Vladimír Sís obsadil do své sportovní komedie Ledoví muži, kde vytvořila menší roli matky. V tomto filmu účinkovali také Jiří Lír, Rudolf Hrušínský, Lubomír Lipský, Milena Kladrubská a Eman Fiala. Helena Krtičková byla především divadelní herečkou a film pro ni představoval pouze okrajovou uměleckou činnost. Bohužel jí filmová tvorba nedala žádnou větší či hlavní úlohu hodnou jejího talentu. Malou účast v československé kinematografii zapříčinila rovněž skutečnost, že působila v Brně, a tudíž se k filmu a do barrandovských ateliérů neměla větší možnost dostat. V roce 1959 byla jmenována zasloužilou členkou brněnské činohry u příležitosti 75. výročí založení stálého českého divadelnictví v Brně. Kromě divadla a filmu spolupracovala také s brněnským rozhlasem. Tato výrazná brněnská divadelní umělkyně zemřela v Brně 8. srpna 1966 ve věku 73 let.