Héctor Ortega

Héctor Ortega Gómez (12. ledna 1939, Ciudad de México, Mexiko – 3. června 2020, Ciudad de México, Mexiko) byl významný mexický herec, režisér, scenárista a dramatik. Jeho všestranný talent a rozsáhlá kariéra z něj učinily jednu z nejvýraznějších osobností mexické kinematografie, televize a divadla. Počátky kariéry Héctor Ortega zahájil svou hereckou dráhu především v divadelním prostředí. Jeho filmový debut přišel v roce 1964 ve snímku En este pueblo no hay ladrones (V této vesnici nejsou zloději) režiséra Alberta Isaaca, kde ztvárnil vedlejší roli číšníka. Tento film, natočený podle povídky Gabriela Garcíi Márqueze, získal druhou cenu v soutěži experimentálního filmu v roce 1965 a odstartoval Ortegovu bohatou filmovou kariéru. Filmová tvorba Po svém debutu se Ortega objevil v mnoha významných mexických filmech. Mezi jeho nejznámější patří La montaña sagrada (Svatá hora, 1973) režiséra Alejandra Jodorowského, El águila descalza (Bosá orlice, 1971) Alfonsa Araua, kde se podílel i na scénáři, a Cuartelazo (1977) Alberta Isaaca. Za scénář k filmu El águila descalza získal v roce 1972 prestižní cenu Ariel za nejlepší původní námět. Za svůj výkon ve filmu El Rincón de las Vírgenes (Koutek panen, 1972) byl nominován na cenu Ariel v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli. Mezi jeho další významné filmy patří Los días del amor (Dny lásky), El hombre del puente (Muž z mostu), Mariana, Mariana (1987), La leyenda de una máscara (Legenda o masce, 1991), Mujeres insumisas (Neposlušné ženy, 1995) a No eres tú, soy yo (Nejsi to ty, jsem to já, 2010). Celkem se objevil ve více než 25 filmech, kde spolupracoval s významnými mexickými režiséry jako Alberto Isaac, Alfonso Arau a Alejandro Jodorowsky. Televizní kariéra Héctor Ortega byl také velmi aktivní v televizní tvorbě, kde se objevil v mnoha telenovelách. Mezi jeho nejznámější televizní role patří Don Darvelio Granados v Alegrijes y Rebujos (2003-2004), Crispín Avila v Amigos x siempre (2000), Valentín Fonseca v El privilegio de amar (1998-1999) a Gabino v Cenizas y diamantes (1990). Dále účinkoval v seriálech jako Colorina, Cicatrices del alma, La última esperanza, Mi destino eres tú, Aventuras en el tiempo, La verdad oculta a Querida enemiga. Jeho poslední televizní rolí byla účast v telenovele Hijas de la Luna v roce 2018. Divadelní tvorba Divadlo bylo pro Ortegu celoživotní vášní. Jako herec i režisér se podílel na mnoha významných inscenacích. Za svůj výkon v historické hře 1822: El año que fuimos imperio (1822: Rok, kdy jsme byli císařstvím) získal v roce 2002 cenu pro nejlepšího herce od Mexické asociace divadelních kritiků. Mezi jeho další významné divadelní práce patří ¡Ay Cuauhtémoc no te rajes! a El huevo de Colón, které také režíroval. Jako režisér vedl inscenace jako Silencio: locos trabajando, kde účinkovali významní mexičtí herci jako Héctor Suárez, Fernando Luján, Martha Navarro a Susana Alexander. Režíroval také divadelní produkci Ensalada de locos s Manuelem "El Loco" Valdésem, Héctorem Lechugou a Alejandrem Suárezem. Jednou z nejvýznamnějších inscenací jeho kariéry byla La muerte accidental de un anarquista (Náhodná smrt anarchisty) z roku 1983, za kterou v roce 1985 získal cenu pro nejlepšího komediálního herce. Scenáristická a režisérská práce Ortega vynikal také jako scenárista a dramatik. V roce 1969 společně s Alfonsem Arauem, Franciscem Córdovou a Emiliem Carballidem napsal původní námět a scénář k filmu El águila descalza. Spolupracoval také s Arauem, Juanem de la Cabadou a karikaturistou Eduardem del Río "Riusem" na adaptaci komiksu Los Supermachos pro film Calzonzin inspector (1973). Pro film Cuartelazo (1976) napsal původní námět a společně s Albertem Isaacem a Maríou Antonietou Domínguez vytvořil scénář. Jako filmový režisér debutoval v roce 1976 snímkem La palomilla al rescate. Téhož roku natočil svůj druhý film Vacaciones misteriosas. Jako dramatik napsal čtyři divadelní hry: Silencio, hospital: hombres trabajando (známé také jako Silencio, locos trabajando), Cinco locos en uno (ve spolupráci s Alejandrem Jodorowským), ¡Ay Cuauhtémoc no te rajes! a Hidalgo, el sol y el dedo. V roce 2006 vydal knihu Revistas políticas, ve které shromáždil své divadelní hry. Odkaz a uznání Héctor Ortega byl uznávaný pro svůj všestranný talent a schopnost přecházet mezi různými uměleckými formami. Během své kariéry získal několik prestižních ocenění včetně cen Ariel a divadelních cen. Jeho přínos mexické kultuře je nepopiratelný, ať už jako herec, režisér nebo scenárista. Zemřel 3. června 2020 ve věku 81 let, zanechávaje za sebou bohaté umělecké dědictví, které ovlivnilo několik generací mexických umělců.