Helenka Žaludová

Helena Žaludová, známá také jako Helenka Žaludová, je česká herečka, která se objevila v československé kinematografii na přelomu 70. a 80. let 20. století. Filmová kariéra Helena Žaludová má na svém kontě dvě známé filmové role. Její filmografie zahrnuje drama Křehké vztahy (1979) režiséra Juraje Herze a francouzsko-německý film Rendezvous in Paris (1982) režisérky Gabi Kubach. V psychologickém dramatu Křehké vztahy, které bylo natočeno podle románu Václava Duška, se objevila po boku Vladimíra Kratiny, Radima Hložka a Zory Ully Keslerové. Film vypráví příběh Tadeáše Falka, muže s bouřlivou minulostí, který se snaží usadit a pracuje jako řidič v masokombinátu. Zamiluje se do svobodné matky Báry, která má dceru Berušku, ale jejich vztah provází komplikace. Film byl oceněn na 17. filmovém festivalu mladých v Trutnově v roce 1979 a na 18. festivalu českých a slovenských filmů v Košicích v roce 1980. Druhým významným filmem v její kariéře je psychologický thriller Rendezvous in Paris z roku 1982, který režírovala Gabi Kubach podle románu Vicki Baum. V tomto mezinárodním projektu se objevila po boku francouzské herečky Claude Jade, která ztvárnila hlavní roli Evelyne Droste, a herců Haralda Kuhlmanna a Barryho Stokese. Film se odehrává v Berlíně roku 1930 a vypráví příběh citlivé Evelyne, která vede poklidný život v manželství s respektovaným právníkem, dokud nepotká Američana Franka Daviese, který v ní probudí vášeň a vitalitu. Osobní život O osobním životě Heleny Žaludové není mnoho veřejně dostupných informací. Její herecká kariéra byla poměrně krátká a omezená na přelom 70. a 80. let 20. století. V československé kinematografii se objevila především v dramatu Křehké vztahy, zatímco její role ve francouzsko-německé produkci Rendezvous in Paris představovala její mezinárodní zkušenost. Odkaz v české kinematografii Přestože filmografie Heleny Žaludové není rozsáhlá, její účast v oceňovaném dramatu Křehké vztahy režiséra Juraje Herze jí zajistila místo v historii československé kinematografie 70. let. Film je dodnes považován za jeden z příkladů civilně pojatých snímků, které Juraj Herz natočil v sedmdesátých letech jako protiváhu ke svým silně stylizovaným příběhům.