?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Jana Andrsová-Večtomová (8. srpna 1939, Praha – 16. února 2023, Praha) byla česká tanečnice, baletka a herečka, která se proslavila především jako primabalerína Laterny magiky a filmová představitelka Rusalky. Vzdělání a počátky kariéry V roce 1957 absolvovala Taneční konzervatoř v Praze v oboru balet. Po studiích krátce působila v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Zásadní zlom v její kariéře nastal v srpnu 1959, kdy úspěšně absolvovala konkurz do Laterny magiky, průkopnického multimediálního souboru založeného Josefem Svobodou. Od roku 1959 do roku 1978 byla v angažmá v Laterně Magice, nejprve byla sboristkou, později - od roku 1973 - pak také sólistkou. Působení v Laterně magice Jednou z jejích nejvýznamnějších rolí v Laterně magice byla hlavní role v choreografii Otvírání studánek, kterou vytvořila Zora Šemberová a režíroval Alfréd Radok. Tato choreografie se stala jednou z nejslavnějších v rané éře Laterny magiky, kde hlavní role tančila Jana Andrsová s Pavlem Veselým. Plánovaná premiéra v roce 1960 však neproběhla, neboť inscenace neprošla ideologickým schvalováním kvůli specifické estetice, která neodpovídala tehdejšímu pojetí prezentace lidového tance. Veřejné zkoušky však u diváků vzbudily nadšené ohlasy. Choreografie se na repertoáru objevila oficiálně až v roce 1966 a byla následně několikrát obnovena. V inscenaci Hoffmannovy povídky (1962) režiséra Václava Kašlíka ztvárnila roli Olympie. V Laterně magice nastudovala mnoho kratších choreografií v revuálních programech Variace, Variace 66 (ve kterých bylo povoleno uvádět Otvírání studánek) a Revue z bedny. Jana Andrsová se zúčastnila řady zahraničních zájezdů Laterny magiky, mimo jiné do Sovětského svazu, Spojených států nebo do Kanady. Laterna magika se tehdy účastnila programu Expo 67 v Montrealu s programem Revue z bedny. V roce 1966 účinkovala v Alfréda Radoka choreografované multimediální produkci Laterna Magika: Variation 66, The Opening of the Wells, na které spolupracoval Miloš Forman s Janem Švankmajerem. V srpnu 1964 vystupovala s Laternou magikou v Carnegie Hall v New Yorku, kde soubor pod vedením Miloše Formana odehrál 23 představení. Filmová kariéra Paralelně s působením v Laterně magice se Jana Andrsová-Večtomová věnovala i filmové tvorbě. Její nejvýznamnější filmovou rolí byla titulní postava ve filmu Rusalka (1962) režiséra Václava Kašlíka. V tomto hudebním filmu ztvárnila hlavní roli po boku Vladimíra Ráže, Josefa Hlinomaze či Jiřiny Šejbalové. Jednalo se o československý hudební film, ve kterém Jana Andrsová tančila a hrála, zatímco pěvecký part Rusalky nazpívala Milada Šubrtová. Objevila se i v dalších filmech: jako lesní panna ve filmovém zpracování inscenace Strakonický dudák (1955), v pohádce Jak se Franta naučil bát (1959) jako mlynářova dcera Verunka, taneční role pak ztvárnila ve filmech Dvanáctého (studentský film z roku 1963) či Bludiště moci (1969). Její poslední filmovou rolí byla matka v pohádce Kočičí princ (1978). Ve filmech a televizních inscenacích často vystupovala s dalšími členy Laterny magiky. V rozhovoru pro DVD vydání filmu Kočičí princ Jana Andrsová-Večtomová připomněla, že původně je tanečnicí. Osobní život a pozdější léta Umělecká kariéra Jany Andrsové byla relativně krátká. Provdala se za violoncellistu a hudebního pedagoga Alexandra Večtomova a postupně se jí narodily tři dcery. Herečka byla v angažmá Laterny magiky do roku 1978, v posledních dvou letech však již nestudovala nové role, ale věnovala se své rodině. Součástí kolektivu, byť již neformálně, byla po celý život. V posledních letech svého angažmá v Laterně magice již nenastudovala nové role, ale věnovala se své rodině. Navštěvovala všechny nové premiéry a její vzpomínky na Laternu magiku jsou zachyceny v publikaci Laterna magika – Zlatá éra očima pamětníků, která vyšla v roce 2018. I v pozdějším věku příležitostně vystupovala na jevišti. V roce 2014 (s reprízou v roce 2016) účinkovala jako ctnostná hrdinka Madame de Rosemonde ve světové premiéře baletu Valmont v Národním divadle, v choreografii Libora Vaculíka podle předlohy Nebezpečné známosti. Jana Andrsová-Večtomová zemřela 16. února 2023 v Praze ve věku 83 let.


Jana Andrsová-Večtomová: Filmy a pořady 2

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.