César Ojinaga

César Ojinaga (31. března 1926, Madrid, Španělsko – 20. dubna 1999, Barcelona, Španělsko) byl španělský herec známý především svými rolemi ve westernových filmech a dlouholetou kariérou ve španělské kinematografii. Počátky kariéry César Ojinaga zahájil svou hereckou dráhu v 50. letech, kdy se objevil v několika španělských filmech. Jeho filmografie začíná snímkem Los gamberros (1954) režiséra Juana Lladó, kde ztvárnil jednu z postav v příběhu o pěti dezorientovaných mladých lidech, kteří vedou život bez cíle a mohou snadno sklouznout ke kriminalitě. V následujících letech si zahrál ve filmu Nunca es demasiado tarde (1955) a v kriminálním dramatu Delincuentes (1956) režiséra Juana Fortunyho. Během tohoto období spolupracoval také s režisérem Ignaciem F. Iquinem, který byl jedním z významných tvůrců španělské kinematografie té doby. Westernová éra V 60. letech se César Ojinaga prosadil především v žánru tzv. spaghetti westernů, respektive v jejich španělské variantě, někdy označované jako "paella westerny". Stal se oblíbeným hercem režiséra Joana Bosche, pod jehož vedením vytvořil řadu charakteristických vedlejších rolí. Mezi jeho nejvýznamnější westernové filmy patří Una tumba para Johnny Ringo (1967, anglický název Who Killed Johnny R.?), kde ztvárnil postavu Thorpeho. V tomto snímku se objevil po boku mezinárodních hvězd jako byli Lex Barker, Joachim Fuchsberger a Marianne Koch. Dalším významným westernem v jeho filmografii byl The Texican (1966), kde hrál vedle americké hvězdy Audie Murphyho a Brodericka Crawforda. Film byl natočen ve Španělsku, ale byl určen především pro americký trh. Ojinaga se objevil také ve snímku Don't Wait, Django... Shoot! (1967), kde ztvárnil postavu Navarra, a v dalších westernech jako La diligencia de los condenados (1970) nebo El terrible de Chicago (1967), který režíroval Juan Bosch. Pozdější kariéra V 70. a 80. letech Ojinaga pokračoval v herecké kariéře a objevoval se v různorodých filmových projektech. Zahrál si v historickém dramatu Companys, proceso a Cataluña (1979), které pojednává o posledních dnech katalánského politika Lluíse Companyse. Významnou roli ztvárnil také v debutovém filmu režisérky Isabel Coixet Demasiado viejo para morir joven (1988), kde hrál postavu Cachalote po boku Gerarda Arenase, Emmy Suárez a Fernanda Guilléna. Film byl nominován na cenu Goya za nejlepší režijní debut. Televizní tvorba V pozdějších letech své kariéry se César Ojinaga věnoval také televizní tvorbě. Účinkoval v několika katalánských televizních seriálech, včetně historické série Victòria! (1983), která mapovala důležité události katalánských dějin. Objevil se také v seriálech jako Amor... salut i feina (1987) a La ràdio folla (1986). Odkaz César Ojinaga byl charakteristickým hercem, který se specializoval především na vedlejší role. Ve westernových filmech často ztvárňoval záporné postavy, zejména "zpocené, vyhublé padouchy", jak ho popisovali filmoví kritici. Jeho výrazný herecký projev a schopnost ztvárnit různorodé charaktery z něj učinily vyhledávaného herce pro španělské i mezinárodní produkce. Během své více než čtyřicetileté kariéry vytvořil desítky filmových a televizních rolí, které z něj učinily jednu z rozpoznatelných tváří španělské kinematografie druhé poloviny 20. století. César Ojinaga zemřel 20. dubna 1999 v Barceloně ve věku 73 let.