Karel Krautgartner

Karel Krautgartner se narodil 20. července 1922 v Mikulově jako Karel Josef Krautgartner v rodině poštmistra Josefa Krautgartnera a jeho ženy Marie. Byl český hudebník, skladatel jazzové hudby, herec, dirigent, jeden z nejlepších československých saxofonistů 20. století. Zemřel 20. září 1982 v Kolíně nad Rýnem. Hudební začátky a vzdělání Na klarinet začal hrát jako chlapec. V roce 1935 se s rodiči přestěhoval do Brna, z břeclavského gymnázia vystoupil a dostudoval v Brně (maturita 1942). Jeho učitelem hry na saxofon zde byl Stanislav Krtička (1887–1969), slavný klarinetista, který hrával pro samotného Leoše Janáčka. V Brně začínal okolo roku 1935 v poloprofesionálních souborech Quick Band a Slavia Band. Profesionální kariéra V roce 1942 se stal členem orchestru Gustava Broma, který v následujícím roce opustil. Krautgartnerem založený orchestr Dixie Band si v roce 1945 přijel do Brna poslechnout Karel Vlach. Po jeho nabídce odjeli tři členové orchestru do Prahy, Karel Krautgartner se v orchestru Karla Vlacha stal vedoucím saxofonové sekce. V roce 1956 Karel Krautgartner opustil orchestr Karla Vlacha a spolu s Karlem Velebným založili Kvinteto Karla Krautgartnera. To vystupovalo nejprve v pražské kavárně Alfa, od roku 1957 se kvinteto rozrostlo na septeto (později noneto) a přesunulo své působiště do kavárny Vltava. V roce 1958 požádal Československý rozhlas Krautgartnera, aby sestavil pro jednorázové vystoupení na mezinárodním festivalu orchestr z nejlepších československých jazzových hudebníků. Po tomto vystoupení Krautgartner orchestr nerozpustil a vystupoval s ním nadále. Od počátku roku 1960 se z tohoto tělesa stal Taneční orchestr Československého rozhlasu (TOČR), Karel Krautgartner byl jeho dirigentem do roku 1963. Funkci dirigentů převzali Kamil Hála a Josef Vobruba, Krautgartner se stal uměleckým vedoucím obou orchestrů, přejmenovaných v roce 1967 na Orchestr Karla Krautgartnera. Filmová kariéra Karel Krautgartner se objevil v několika významných československých filmech. Byl známý především pro filmy Starci na chmelu (1964), Blbec z Xeenemunde (1963) a 90 Degrees in the Shade (1965). V roce 1964 si zahrál roli vojáka ve filmu Kdyby tisíc klarinetů a v roce 1959 roli klarinettisty ve filmu Ošklivá slečna. Skládal také filmovou hudbu, například pro seriálový muzikál Píseň pro Rudolfa III. (1967), ve kterém si také zahrál. Ve filmech Starci na chmelu a 90 Degrees in the Shade působil jako dirigent. Emigrace a pozdější kariéra V srpnu 1968, bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, emigroval spolu s partnerkou Elen Tanasco do Vídně, kde se stal dirigentem rozhlasového jazzového orchestru stanice ÖRF. V roce 1971 přesídlil do Kolína nad Rýnem, kde chtěl vyučovat na místní konzervatoři. Proto začal studovat hudební vědy na filozofické fakultě Rheinische Musikschule a studium v roce 1982 úspěšně dokončil, krátce nato však zemřel. Mezitím v Československu byly činěny snahy odstranit všechny stopy jeho práce a nahrávky jeho děl v rozhlasových archivech byly smazány.