Gabriela Bártlová-Buddeusová, herečka, 27. března 1909, Praha – 28. prosince 1977, Praha Počátky kariéry Gabriela Bártlová, rodným jménem Gabriela Anna Buddeusová, byla česká filmová a divadelní herečka, mladší sestra herečky Marie Buddeusové. S herectvím začínala již jako jedenáctiletá dívka v dětských rolích němých filmů na počátku 20. let. Tyto první filmové zkušenosti měly výrazný vliv na její pozdější rozhodnutí stát se profesionální herečkou. V němé éře si zahrála malou sestřičku Paulu v Odplatě/Madonně od sv. Pavla/Historii obrazu (1920) režiséra Paula L. Wintera, Rozu (Nataša Cyganková) jako dítě ve snímku J. S. Kolára Mrtví žijí/Tajemný pražský doktor (1922), Cilku v Innemannově komedii Venoušek a Stázička (1922) a omlazenou Apolenu v komedii Dejte se omladit (1922) režiséra Emanuela Kabáta. Divadelní dráha Jako profesionální herečka prošla řadou pražských scén. Působila v divadle Urania, Švandově divadle na Smíchově, Divadle Vlasty Buriana, Alhambře a Intimním divadle. Za celou svou hereckou kariéru vystřídala až do odchodu na penzi řadu menších i větších, výrazných i nevýrazných pražských scén. Přesto se její atraktivní tvář, vysoká postava a jasná charakterizace nejlépe uplatnily před filmovými kamerami, a to nejvýrazněji v 50. a 60. letech. Návrat k filmu Na stříbrném plátně se po dlouhé odmlce objevila ve filmu Čekanky (1940) režiséra Vladimíra Borského podle stejnojmenné divadelní hry F. X. Svobody. Filmovému natáčení se však začala intenzivně věnovat až po válce od počátku 50. let. Na svém kontě má na 50 vesměs epizodních filmových rolí. Její atraktivní a noblesní zjev byl uplatňován převážně v historických a jiných kostýmních filmech. Významné filmové role 50. let K jejím zajímavějším rolím patří Kodešová v životopisném filmu Mikoláš Aleš (1951), Mařenka ve snímku Písnička za groš (1952) a Rozsypalová v Rudá záře nad Kladnem (1955). Mezi její známější filmy patří také Měsíc nad řekou (1953) režiséra Václava Kršky podle divadelní hry Fráni Šrámka. V tomto nostalgickém snímku, který je jedním z mála dokladů, že i v tuhých 50. letech vznikaly apolitické filmy, se vypráví příběh dávných spolužáků na abiturientském sjezdu, kteří zjišťují, jak jim život neplodně proklouzl mezi prsty a nemají šanci vymanit se z maloměstského sevření. Filmová tvorba 60. let V 60. letech se Gabriela Bártlová-Buddeusová objevila v řadě filmů, mezi něž patří Kde řeky mají slunce (jako host na svatbě), Kohout plaší smrt (prodavačka Věrka), Každá koruna dobrá (účastnice seance), Kde alibi nestačí (Fikejzlová), Florián (turistka), Tchyně (žena s gumovými hračkami), Máte doma lva? (Bílá paní), Táto, sežeň štěně! (správcová), Dvanáct (herečka), Místenka bez návratu (ošetřovatelka), 5 milionů svědků (servírka v bufetu Máňa), Volejte Martina (okradená mlékařka), Ztracená tvář (slečna z vykřičeného domu), Vražda po našem (úřednice), Ta naše písnička česká (žena na pouti) a "Pane, vy jste vdova!" (dáma v salonu krásy). Mezi její významnější role patří také Zemanová z filmu Osení (1960). Poslední role a závěr kariéry Na počátku normalizace se z neznámých příčin na filmovém plátně odmlčela. Po dlouhých šesti letech se do filmových ateliérů opět vrátila jenom proto, aby se ve své úplně poslední roli předvedla jako lehká žena v kriminálním příběhu režiséra Ivo Tomana Smrt na černo (1976) s Vlastimilem Brodským, Slávkou Budínovou, Josefem Langmilerem, Janem Kanyzou, Jiřím Lábusem či Josefem Větrovcem. Herecky se realizovala i v televizi a rozhlase. Rok po natočení Smrti na černo herečka Gabriela Bártlová-Buddeusová zemřela 28. prosince 1977 v Praze ve věku osmašedesáti let. Umělecký přínos Gabriela Bártlová-Buddeusová patří mezi ty české herce, kteří svou kariéru začali již v éře němého filmu a dokázali se úspěšně adaptovat na zvukový film. Přestože hrála převážně menší a epizodní role, její výrazný zjev a herecký projev z ní učinily nezaměnitelnou tvář české kinematografie především 50. a 60. let 20. století. Její filmografie čítající přes 50 filmů svědčí o všestrannosti a profesionalitě, s níž přistupovala ke své herecké profesi.