Ivan Růžička

Ivan Růžička (12. srpna 1927 Praha – 17. prosince 2014 Florida, USA) byl český hudební skladatel, dirigent a herec. Svou uměleckou dráhu zahájil již během válečných let, kdy působil v Zájezdové scéně ředitele Josefa Marečka, což položilo základy jeho pozdější herecké kariéry. Vzdělání a hudební kariéra Studoval na reálném gymnáziu v Praze a hru na klavír ve škole Unie československých hudebníků z povolání. Ve skladbě byl žákem Miroslava Krejčího. Jeho hudební talent se projevil v mnoha směrech – působil jako sólový klavírista a korepetitor v Baletním studiu. V letech 1952–1953 pracoval jako korepetitor Československého souboru písní a tanců. Roku 1954 zastával pozici konferenciéra Státního cirkusu a dirigenta armádního souboru Vítězná křídla. Později rozšířil své dirigentské působení i do zahraničí, kdy vedl symfonické orchestry v Polsku. Herecká kariéra Po válce, v letech 1945–1948, hrál Ivan Růžička v pražském Haló-Kabaretu a v prestižním Divadle Voskovce a Wericha, kde získal cenné herecké zkušenosti. V padesátých letech zastával dvojí roli – byl hercem a zároveň programovým ředitelem Vesnického divadla. Jeho filmová kariéra, ačkoliv nepříliš rozsáhlá, zahrnuje několik významných snímků české kinematografie. Filmografie Ivan Růžička se objevil v pěti celovečerních filmech, které dnes patří do zlatého fondu české kinematografie. Jeho filmová dráha začala v roce 1959 rolí ve filmu Dům na Ořechovce, psychologickém dramatu režiséra Jiřího Krejčíka. O dva roky později účinkoval ve snímku Jarní povětří (1961), kde ztvárnil postavu Vaška. Film se odehrává v období Února 1948 a sleduje osudy mladé generace ovlivněné politickými událostmi. Významným milníkem v jeho filmografii byla role v experimentálním snímku Postava k podpírání (1963), který režírovali Pavel Juráček a Jan Schmidt. Tento film, patřící k československé nové vlně, je považován za kafkovské zobrazení absurdních situací souvisejících s obdobím kultu osobnosti. Ve stejném roce si zahrál roli elegantního muže v celovečerním debutu režiséra Jaromila Jireše Křik. Tento černobílý film, oceněný Zvláštním uznáním na filmovém festivalu v Cannes, vypráví příběh mladého páru v den, kdy se jim má narodit první dítě. Svou filmovou kariéru Ivan Růžička uzavřel v roce 1971 účinkováním ve válečném dramatu Klíč režiséra Vladimíra Čecha. Tento film, odehrávající se v období heydrichiády, byl natočen k 50. výročí založení Komunistické strany Československa a vypráví příběh komunistického odbojáře Jana Ziky. Vedle herectví a dirigování se Ivan Růžička věnoval také komponování. Jeho skladatelské dílo zahrnuje smyčcový kvartet, Suitu sinfonicu pro orchestr, Cinque movimenti pro orchestr, baletní hudbu a písně a šansony. V pozdějších letech svého života žil ve Spojených státech amerických, kde také v roce 2014 zemřel.