Gizela Veclová

Gizela Veclová (1. května 1923, Bratislava – 27. ledna 2019, Košice) byla slovenská herečka, zpěvačka a muzikálová umělkyně, která patřila k významným osobnostem slovenského divadelnictví a filmu. V roce 1942 absolvovala studium operního zpěvu na Státním konzervatóriu v Bratislavě u profesora Arnolda Flögla. Mezi její pedagogy patřili také významní slovenští skladatelé Eugen Suchoň a Ján Cikker. Svou profesionální kariéru zahájila v letech 1942–1945 jako sólistka Opery Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde ztvárnila role jako Esmeralda v Prodané nevěstě, Barbarina ve Figarově svatbě, hraběnka Ceprano v Rigolettovi či Musetta v Bohémě. Po válce stála u zrodu košického divadla, kam ji do vznikajícího operního souboru pozval ředitel Janko Borodáč. V Košicích se díky výraznému talentu a neoddolatelnému jevištnímu šarmu rychle stala dominantní postavou souboru. Nastudovala zde světový operní repertoár i primadonské operetní party, včetně Heleny v Nedbalově Polské krvi či titulní role v Lehárově Giudittě. Hvězda slovenského muzikálu Nejvýznamnější období její kariéry začalo v roce 1952, kdy přišla na bratislavskou Novou scénu, kde působila 33 let. Díky všestrannému talentu, pěveckým, hereckým i tanečním schopnostem, jevištnímu šarmu a noblesě si vydobyla pozici první dámy slovenského muzikálu. Její nejslavnější rolí byla postava Dolly Leviové v muzikálu Hello, Dolly! (1966), za kterou získala na festivalu v Karlových Varech v roce 1967 cenu pro nejlepší muzikálovou herečku. Mezi její další výrazné muzikálové role patřily paní Higginsová a paní Pearsová v My Fair Lady, Golda ve Fidlikantovi na střeše, kde si zahrála po boku Jozefa Kronera, či Hortenzia v muzikálu Grék Zorba. Celkem ztvárnila přibližně 130 postav v opeře, muzikálu, klasické operetě, hudební komedii, zpěvohře i činohře. Filmová kariéra Gizela Veclová se objevila také v několika významných slovenských filmech. V roce 1967 ztvárnila roli Oľginy matky Dvorské v komedii Zmluva s diablom (Smlouva s ďáblem) režiséra Jozefa Zachara. Režisér Karol Spišák ji obsadil do televizního filmu Adam Šangala (1972), kde se objevila po boku Ivana Palúcha a Táni Hrivnákové. V roce 1973 účinkovala v historickém filmu Skrytý prameň režiséra Vladimíra Bahny, který se odehrává v Levoči v první polovině 16. století a vypráví příběh o Mistru Pavlovi a jeho tvorbě slavného pozdně gotického oltáře. Nechyběla ani v oblíbených komediích Pacho, hybský zbojník (1975), kde ztvárnila roli hraběnky Szentiványi, či v televizním filmu Sváko Ragan (1976). Před kamerami se objevovala v postavách matek, paniček i pracujících žen. I po odchodu do důchodu zůstala Gizela Veclová umělecky aktivní. Působila jako pedagožka na košickém konzervatóriu a jeviště neopustila ani ve vysokém věku. V mimořádně oblíbené inscenaci My Fair Lady zpívala a hrála ještě po dovršení osmdesátky. Díky znalosti němčiny účinkovala prostřednictvím agentury Landgraf také v Německu, Švýcarsku a Rakousku v činoherních komediích i v muzikálu My Fair Lady. Tato výjimečná osobnost slovenského divadelnictví, zpěvačka a herečka zemřela 27. ledna 2019 v Košicích ve věku 95 let.