Ivana Mixová

Ivana Mixová, narozená 2. prosince 1930 ve Vídni, zemřela 5. září 2002 v Praze, byla významná česká operní pěvkyně (mezzosoprán) a příležitostná filmová herečka. Narodila se v české rodině jako Hildegarda Mixová, ale na jevišti používala umělecké jméno Ivana Mixová, zatímco v soukromí po sňatku vystupovala jako Hildegarda Svitavská, výjimečně jako Ivana Mixová-Svitavská. Hudební vzdělání a operní kariéra Ivana Mixová pocházela z rodiny, která milovala ochotnické divadlo a vedla své děti ke zpěvu. Když jí bylo devět let, rodina se přestěhovala do Brna, kde začala zpívat v dětském sboru. Zpěv studovala nejprve soukromě u Marie Fialové, poté na konzervatoři v Brně (1947-1950) a následně u legendárního pěvce Konstantina Karenina (1950-1956). Ještě před dokončením konzervatoře získala angažmá v Olomouci (1950-1953), odkud přešla do Státního divadla v Ostravě (1953-1956). Po úspěšném hostování v Národním divadle v Praze, kde se představila v rolích Carmen, Káči a Olgy, zde v roce 1956 získala stálé angažmá. Jako teprve pětadvacetiletá se stala sólistkou první české operní scény, kde svou první rolí ztvárnila Lapáka v Příhodách lišky Bystroušky. Mezinárodní úspěchy Díky svému sytému hlasu, podpořenému temperamentem a atraktivní vizáží, se Ivana Mixová vypracovala v přední sólistku mezzosopranového hlasového zabarvení. Během své kariéry nastudovala 50 hlavních rolí domácího i světového repertoáru s širokým stylovým rozpětím, včetně oper jako Don Carlos, Figarova svatba, Rusalka, Čert a Káča, Piková dáma či Růžový kavalír. Její talent ji přivedl i na zahraniční scény - v letech 1964 až 1973 byla stálým hostem Státní opery v Berlíně a v letech 1965 až 1970 působila v Hannoveru. Zpívala také v řadě dalších zemí. Stálý pracovní úvazek v Národním divadle opustila v roce 1988, nadále však na jevišti naší první scény pohostinsky vystupovala. Filmová kariéra Na rozdíl od některých jiných operních pěvců byla filmová stopa Ivany Mixové poměrně skromná, přesto však významná. Její nejvýraznější filmovou rolí byla postava kněžny ve filmovém přepisu Dvořákovy opery Rusalka (1962) režiséra Václava Kašlíka. V tomto barevném zpracování klasické opery se objevila po boku Jany Andrsové-Večtomové, Vladimíra Ráže a Jiřiny Šejbalové. Dále se objevila v podružné úloze operní zpěvačky v kultovní komedii Já, truchlivý Bůh (1969) režiséra Antonína Kachlíka, natočené podle povídky Milana Kundery. V tomto černobílém snímku hrála po boku Miloše Kopeckého, Pavla Landovského a Hany Lelitové. Třetím známým filmem, ve kterém účinkovala, bylo Rekviem za kouzelnou flétnu (1968). Kromě toho se mihla v několika menších rolích v televizních inscenacích, vždy spojených se zpěvem. Ocenění a odkaz Za svůj mimořádný přínos opernímu umění obdržela Ivana Mixová v roce 1999 od Nadace Život umělce cenu Senior Prix a v březnu 2001 převzala Cenu Thálie za rok 2000 za celoživotní mistrovství v oboru opera. V divadelní sezóně 2002/2003 měla účinkovat v chystané premiéře opery Smrt Klinghoffera od Johna Adamse, ale 5. září 2002 zemřela po krátké nemoci ve věku 71 let v Praze. Ivana Mixová zůstává v paměti českého operního publika jako výjimečná pěvkyně s nezaměnitelným hlasovým projevem, která svým talentem a pílí dosáhla mezinárodního uznání.