Valentin Šindler

Valentin Šindler se narodil 30. ledna 1885 v Cholině u Litovle a byl český operní pěvec-tenorista, herec a také autor a interpret lidové hanácké postavy Stréček Matěj Křópal z Břochovan. Zemřel 21. ledna 1957 v Praze, devět dní před svými sedmdesátými druhými narozeninami. Operní kariéra a divadelní působení
Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a v letech 1905–1908 studoval teologii v Olomouci, avšak studia nedokončil. Na radu Karla Kovařovice se začal věnovat zpěvu. Nejdříve hostoval roku 1909 s úspěchem v pražském Národním divadle, ale kvůli nedostatkům v hlase angažmá nedostal. Proto se rozhodl odjet zdokonalovat se k O. E. Roinsonovi do Vídně a k F. Emerichovi do Berlína. Po cyklu oper Bedřicha Smetany (1911) byl do opery Národního divadla trvale angažován (3. červen 1911 – 31. srpna 1931). Jako skvělý operní pěvec se nejlépe uplatnil ve Smetanových operách Tajemství (Vít) a Dvě vdovy (Ladislav Podhajský). Filmová kariéra
Valentin Šindler se ve filmu poprvé objevil v roce 1923, kdy si zahrál učitele v komedii Přemysla Pražského Pepánek Nezdara. Jeho nejvýznamnější filmové role byly spojeny s postavou stréčka Matěje Křópala z Břochovan. Dvakrát přenesl na plátno svého stréčka Matěje Křópala z Břochovan, a to nejprve v komedii Martina Friče All for Love (1930) s Fričovou manželkou Suzanne Marwille v titulní úloze a v operetě Jiřího Baldy a Rudolfa Nížkovského Na Svatém Kopečku (1934) režiséra Miroslava Cikána. Byl školníkem Ječmínkem v Lamačově komedii Kantor Ideál (1932) s Anny Ondrákovou, kolovrátkářem V cizím revíru (1934) Vladimíra Majera a zcela naposledy panem mlynářem Hlubinou v Podhorského melodramatu Hřích mládí (1935). Rozhlasová tvorba a hanácká postava
Pro rozhlas připravoval revue a komedie, kde postava Stréčka Matěje Křópala z Břochovan vystupovala. Valentinův bratr Václav vystupoval od roku 1925 jako Křópalův synovec Jozéfek Melhoba, Antonie Košnerová a později Ludmila Janulíková vystupovala jako tetka Křópalka. Vytvořili přes šedesát rozhlasových pořadů. Už roku 1909 natočil Valentin Šindler více jak pět fonografických válečků Edison. Realizoval se též jako autor rozhlasových revuí, komedií a různých humoristických povídek a glos, např. Plkačke (1937). V Brně založili bratři Valentin a Václav Šindlerovi Loutkové divadlo Radost, které od roku 1929 hrálo v královopolské Husovické dvoraně. Postavičky rodiny Křópalů navrhl Ondřej Sekora.