Jindřich Janda (23. 1. 1926 Světec u Bíliny - 11. 9. 2009 Praha) byl český herec, operní a operetní pěvec, divadelní ředitel, režisér a dramatik.
Vzdělání a počátky kariéry
Jindřich Janda vyrůstal na Kladně, kde od dětství projevoval spíše hudební než herecké sklony. Roku 1947 vystudoval zpěv na pražské Státní konzervatoři u Jana Hilberta Vávry a krátce navštěvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1953 až 1955 studoval na DAMU. Již po absolvování konzervatoře nastoupil do Velké opery 5. května (1947–1948), po skončení tohoto souboru odešel s ostatními do opery Národního divadla v Praze (1. srpen 1948 – 31. říjen 1950). Během vojenské prezenční služby působil jako sólista a pedagog Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1950–1952) a později byl sólistou Armádní opery (1952–1955). Nakonec zakotvil do odchodu na penzi jako sólista (1955–1971 a 1977–1988) a v období normalizace také jako ředitel (1971–1977) Hudebního divadla v Karlíně, kde ojediněle hostoval ještě v roce 1990.
Filmová kariéra
Před filmovými kamerami se Jindřich Janda poprvé objevil až v roce 1970 ve filmu Svatby pana Voka. Do českého filmu se dostal až během normalizace, kdy pomáhal především v politicky zprofanovaných snímcích Karla Steklého (pět z jeho celkových devíti titulů) a Vojtěcha Trapla (dva filmy). U Karla Steklého představoval podvedeného hostinského v komedii Svatby pana Voka (1970), pana Harazíma v dramatu Svět otevřený náhodám (1971), funkcionáře Ústřední rady odborů Hlávku ve snímku Za volantem nepřítel (1974), Sokola Hrušku v historickém Skandálu v Gri-Gri baru (1978) a sklepmistra v historické komedii Hra o královnu (1980). Pro Vojtěcha Trapla představoval přítele profesora Valenty (Bohuš Záhorský) Součka v dramatu Tobě hrana zvonit nebude (1975) a historickou postavu ministra vnitra Václava Noska v rekonstrukci únorových událostí Vítězný lid (1977). Ze 70. let je umělecky jistě nejvýznamnější jeho role Tobiáše Míchy (ve zpěvu ho nahradil pěvec Dalibor Jedlička) ve zfilmované opeře Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta (1975) režiséra Václava Kašlíka. Svou filmovou tvorbu ukončil rolí staršího dělníka v maringotce v krátkém studentském snímku Studia FAMU a Milana Šteindlera Kapr na černo (1983).
Další umělecké aktivity
Své umělecké aktivity herectví a zpěvu uplatnil také v rozhlase (Mlynářka z Granady, Nástup, Pět soch, Polibek Čanity, Výlet pana Broučka do 15. století, Z moudrostí ševce Hanse Sachse atd.), dabingu (Zlaté časy ve Spessartu aj.) a v televizi (např. Děravá kapsa). Po roce 1989, kdy opustil natrvalo herecké povolání, se angažoval ve Výboru národní kultury. Získal Cenu Senior Prix (2002) a vydal vzpomínkovou knížku Hudba – Divadlo – Život (2006), kterou připravoval od roku 1980. Své politické názory si udržel až do své smrti a snažil se podrobně sledovat kulturní a politické dění. Herec, divadelní ředitel, operní a operetní pěvec, režisér a dramatik Jindřich Janda zemřel v zapomenutí 11. září 2009 v Praze ve věku osmdesáti tří let.