Karel Veselý

Karel Veselý, narozen 28. ledna 1849 v Trubíně (tehdejší Rakouské císařství, dnes Česká republika), zemřel 19. dubna 1930 v Praze, byl český divadelní a filmový herec. Karel Veselý patřil k nejstarší generaci českých filmových herců, kteří se podíleli na formování počátků české kinematografie. Jeho herecká kariéra začala v divadle, kde působil dlouhá desetiletí, než se v pokročilém věku dostal k filmovému plátnu. Veselý se stal součástí první vlny českých filmových tvůrců v období němé kinematografie, kdy se český film teprve formoval jako umělecký prostředek. Filmová kariéra Přestože Karel Veselý začal svou filmovou kariéru až ve velmi pokročilém věku, dokázal se prosadit v několika významných českých němých filmech 20. let 20. století. Jeho filmografie zahrnuje tři známé snímky: Dáma z baru (1924), Pražské děti (1928) a Z lásky (1929). Film Z lásky, který byl jeho posledním, měl premiéru 22. února 1929 v pražských kinech Avion, Kapitol a Passage. Jednalo se o adaptaci stejnojmenného románu Marie Kyzlinkové s podtitulem "Román nemanželské dcerky o 8 dílech". Tento film byl později v roce 1934 ozvučen hudbou Erna Košťála a znovu uveden do kin. Historický kontext Karel Veselý působil v období, kdy se česká kinematografie teprve rozvíjela. Němé filmy byly v té době doprovázeny živou hudbou přímo v kinosálech. Přechod na zvukový film v Československu nastal až kolem roku 1930, tedy v době, kdy Karel Veselý zemřel. První český zvukový film Tonka Šibenice měl premiéru 27. února 1930, pouhé dva měsíce před Veselého smrtí. Odkaz Karel Veselý představuje zajímavý příklad herce, který spojuje dvě éry - tradiční divadelní umění 19. století a rodící se filmový průmysl 20. století. Přestože jeho filmografie není rozsáhlá, jeho účast v několika významných němých filmech z něj činí jednoho z průkopníků českého filmu. Zemřel 19. dubna 1930 v Praze ve věku 81 let, právě v době, kdy česká kinematografie procházela transformací z němé do zvukové éry.