Rudolf Hrušínský nejstarší

Rudolf Hrušínský nejstarší, vlastním jménem Rudolf Böhm, (14. dubna 1897 Liboc – 15. března 1956 Praha) byl český herec a divadelní režisér. Narodil se v Dolní Liboci v rodině ševce Jana Böhma a Františky, rozené Doležalové, která byla porodní bábou. Divadelní začátky a cesta k herectví Rudolf Hrušínský nejstarší se narodil 14. dubna 1897 v Liboci majiteli statku jako Rudolf Böhm. V 15 letech však utekl z domova ke kočovným hereckým společnostem (např. Sedláčkova společnost). Na různých scénách mladý Rudolf prodělal tu nejužitečnější hereckou školu. Při působení ve společnosti Václava Červíčka-Budínského (od roku 1919) se seznámil se svojí budoucí manželkou Hermínou („Mínou") (1901–1989), herečkou, kterou si vzal 2. března 1920 v Žirovnici. Dne 17. října 1920 se jim narodil syn Rudolf, budoucí herec. Po odhalené krádeži hrušek na štaci Slavinského společnosti v Lužicích u Hodonína jej začali nazývat Rudolf Hrušovský, ze jména se později stalo Hrušínský, které pak od roku 1935 trvale používal. Od společnosti Slavinského odešel k divadelní společnosti Josefa Muška, ale v letech 1916–1917 se účastnil první světové války na Balkáně, kde byl raněn. Divadelní kariéra Zde se seznámil se svojí budoucí manželkou Hermínou, která byla dcerou principála a ve společnosti také hrála. Rudolf zde nejen hrál, ale také začal režírovat. V roce 1923 se seznámil s Karlem Želenským, členem Národního divadla, který jej doporučil do nové společnosti Svornost, ředitele Lachmanna, zahajující svou činnost v roce 1924 v pražské Bubenči. Společnost byla však z finančních důvodů na podzim 1924 zrušena. Po krátkém návratu do Budínského společnosti nastoupil v květnu 1926 v pražském Tylově divadle v Nuslích (které měla tehdy pronajato Sedláčkova společnost) a přivedl do souboru i svoji manželku. Pro divadlo také sestavil revue Že tě nedohoním? Následovalo opět působení u Budínského a od října 1929 v divadle Akropolis na rozhraní pražského Žižkova Vinohrad, vedeném Karlem Třešňákem. Zde setrval Hrušínský až do listopadu 1933. Od září 1935 se vrátil na jednu sezónu do divadla Akropolis a od roku 1937 byl členem souboru Osvobozeného divadla až do jeho rozpadu v listopadu 1938. Poté odešel k Járovi Kohoutovi do operety, odkud po měsíci odešel. Od roku 1939 do roku 1944 (do doby uzavření divadel) hrál v Divadle Vlasty Buriana. Od začátku listopadu 1944 do začátku února 1945 byl zařazen jako dělník na pomoc průmyslu Protektorátu spolu s dalšími herci. Od května 1945 do září 1948 byl angažován v Divadle 5. května (Činohra 5. května). Po zrušení Divadla 5. května odešel spolu s dalšími herci do Divadla státního filmu. Filmová kariéra Ještě pod původním jménem Rudolf Böhm od roku 1932 krátce působil jako vedoucí technické správy a organizace filmových továren Afes (později FOJA) v pražských Radlicích. Od roku 1937 vystupoval v českých filmech v menších rolích a v několika filmech se setkal i se svým synem Rudolfem, jako hercem i režisérem. Jeho filmová kariéra začala rolí kritika Tomíčka ve filmu Karel Hynek Mácha (1937), režie Zet Molas. Následovaly role ve filmech Zborov (1938), kde hrál Randáka, režie J. A. Holman a Jiří Slavíček, a Humoreska (1939), kde ztvárnil člena maturitní komise, režie Otakar Vávra. V roce 1940 si zahrál tělocvikáře ve filmu Prosím, pane profesore!, režie Zdeněk Gina Hašler. Mezi jeho další filmové role patřily: úředník pojišťovny (1949), čtenář detektivky (1947), vrchní strážmistr (1947), hejtman (1947), průvodčí ve vlaku (1947), Pedrův otec Betino Sanchez (1946), správce sklárny Kos (1944), kavárník (1943), mlynář Ryšavý, člen představenstva záložny (1942), sedlák David (1941), Václav Halouzek, Bezouškův zeť (1941), profesor tělocviku Bucháček (1940), šichtař na dole (1940), redaktor (1939), člen maturitní komise (1939) a velitel městské stráže (1939). Rudolf Hrušínský nejstarší se proslavil filmy Poslední mohykán, Podobizna, Barbora Hlavsová. Mezi jeho další filmy patří Hvězda z poslední štace (1939), Zborov (1938), kde hrál dělníka Randáka, Vzhůru nohama (1938), kde ztvárnil člena kuckovské městské rady, a Karel Hynek Mácha (1937), kde hrál kritika Tomíčka. Rozhlasová činnost a odkaz Od roku 1935 spolupracoval na pozvání Jaroslava Hurta a Miloslava Jareše s rozhlasem (Radiojournal). Pracoval jako herec, podílel se na vzniku literárních pásem a dokumentárních pořadů. Jen v roce 1937 účinkoval ve sto padesáti relacích. Spolupracoval zde s režiséry Jaroslavem Kvapilem, Miloslavem Jarešem a dalšími. Po válce napsal pro rozhlas několik her, např. Historka o huse v tramvaji, Kazimourovo zpravodajství, aj., avšak k soustavné činnosti v rozhlase se již nemohl z důvodu postupující nemoci vrátit. Rudolf Hrušínský nejstarší zemřel 15. března 1956 v Praze ve věku nedožitých 59 let. Jeho syn Rudolf Hrušínský starší se stal jedním z nejvýznamnějších českých herců a pokračovatelem herecké dynastie Hrušínských, která patří k nejvýznamnějším v české divadelní a filmové historii.