Filip Balek-Brodský

Filip Balek-Brodský, narozen 17. září 1871 v Havlíčkově Brodu (tehdy Německý Brod), zemřel 30. října 1949 v Praze, byl český herec, dramatik, spisovatel a organizační pracovník v oblasti filmu. Počátky kariéry Filip Balek-Brodský, původním jménem Filip Balek (někdy psán též Ballek), se narodil v rodině místního kupce Jakuba Balleka a jeho manželky Bohumily, rozené Šmittové. V mládí se začal věnovat herectví u kočovných divadelních společností, kde získával první zkušenosti v menších rolích. Jeho umělecká dráha se dále rozvíjela, když v roce 1901 působil jako impresário hudebního skladatele Rudolfa Frimla a v roce 1902 jako impresário houslisty Otto Šilhavého. Tyto zkušenosti mu poskytly cenný vhled do organizace uměleckých vystoupení, což později zúročil ve své práci pro filmový průmysl. Literární činnost Během 20. a 30. let 20. století se Filip Balek-Brodský intenzivně věnoval literární tvorbě. Napsal kolem šedesáti divadelních frašek, které byly oblíbené především u lidového obecenstva a ochotníků. Mezi jeho divadelní hry patřily například „V poutech umění a lásky", „Co se škádlí, má se rádo", „Trouba štěstím rodiny" (1925) či „Dobrý žaludek" (1928). Kromě divadelních her psal také zábavné cestopisy inspirované vlastními cestovatelskými zážitky, jako byly „Pěšky Evropou" (1924), „Bez halíře do Paříže" (1925) a „Přes hory a doly" (1926). Jeho literární tvorbu doplňovaly humoristické prózy („Na manželském trakaři", 1927, „Hradní strašidla", 1937) a romány z hereckého prostředí („Kouzlo filmu", 1937, „Pod praporem umění", 1941). Filmová kariéra Do českého filmu vstoupil Filip Balek-Brodský v roce 1924, kdy si zahrál svou první roli ve filmu Lešetínský kovář režiséra Ferry Seidla. Od té doby se pravidelně objevoval v epizodních rolích až do roku 1941. Během své filmové kariéry účinkoval ve více než dvaceti němých a bezmála třiceti zvukových filmech, převážně v menších, ale charakteristických rolích. V němém období se představil například ve filmech Do panského stavu (jako domácí Stehlík), Z českých mlýnů (jako mlynář Florián Karásek a vodník), Otec Kondelík a ženich Vejvara I. (jako opilec na divadelním představení), Falešná kočička (jako pacient), Pražský kat (jako hostinský), Děvče z tabákové továrny (jako brusič Matěj Rabas) či Chudá holka (jako hostinský Janota). Zvukový film Ve 30. a na začátku 40. let se stal Filip Balek-Brodský nepostradatelným představitelem epizodních rolí ve zvukovém filmu. Typicky ztvárňoval návštěvníky různých zařízení a společenských akcí ve filmech jako Když struny lkají, C. a k. polní maršálek, Štvaní lidé, Děvčátko, Neříkej ne!, Písničkář, Žena, která ví co chce, Z bláta do louže, Švanda dudák, Cácorka, Srdce na kolejích, Bláhové děvče, Její hřích, Humoreska nebo Přítelkyně pana ministra. Často hrál také hostinské (Karel Havlíček Borovský, Jarka a Věra), členy různých sdružení a spolků (Sňatková kancelář, Pán na roztrhání), hasiče (Exekutor v kabaretu), nezaměstnané (Hej-rup!), starosty (Klatovští dragouni), pokladníky v herně (Důvod k rozvodu), porotce u soudu (Tulák Macoun), učitele (Pohádka máje), dražitele (Píseň drožkáře) a komorníky (Babička). Organizační činnost Vedle herectví se Filip Balek-Brodský významně angažoval v organizační práci pro český film. Působil jako místopředseda Organizace českého filmového herectva a předseda Fondu pro podporu zestárlých a nemocných herců. Díky těmto funkcím přispíval k rozvoji a profesionalizaci českého filmového průmyslu a k zajištění sociálního zabezpečení pro filmové umělce. Pracoval také jako redaktor časopisu Český film, kde mohl uplatnit své zkušenosti z filmového prostředí. Osobní život Filip Balek-Brodský byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla herečka Marie Anna Balek-Brodská, rozená Hildebrandová (1874–1906), se kterou se oženil 18. února 1896 ve Voticích. Po její smrti v roce 1906 se 20. února 1916 v Praze oženil s filmovou herečkou Matyldou (Milkou) Häuslerovou (1888–1961), známou pod uměleckým jménem Milka Balek-Brodská. S Milkou žil již deset let před svatbou a měl s ní dvě dcery – Růženu (1906) a Miroslavu (1911–1916). Milka Balek-Brodská se později také prosadila jako filmová herečka, především v epizodních rolích. Cestovatelské zájmy Mezi záliby Filipa Balka-Brodského patřila dálková turistika. Na kole absolvoval cesty z Prahy do Paříže a z Olomouce do Neapole, pěšky prošel velkou část Evropy. S manželkou Milkou procestoval na tandemu od dubna do září 1922 Německo, Holandsko, Belgii, Francii, Španělsko a Švýcarsko. Své cestovatelské zážitky později zpracoval v populárních cestopisech, které se těšily značné oblibě u čtenářů.