Béďa Pražský

Béďa Pražský, vlastním jménem Bedřich Barton, narozen 15. června 1914 v Praze, zemřel 6. srpna 1975 v Praze, byl český herec a filmový pracovník, jeden z prvních českých dětských filmových herců. Dětství a začátky herecké kariéry Béďa Pražský se narodil jako Bedřich Barton, někdy uváděn také jako Béďa Pražský-Bardon. Záhy po jeho narození zemřel jeho otec a kromě ovdovělé matky ho začal vychovávat známý filmový, divadelní a rozhlasový režisér, herec a scenárista Přemysl Pražský (1893-1964). Jeho nevlastní otec v něm probudil celoživotní lásku k filmu a díky jeho přičinění se z Bédi stal jeden z prvních českých dětských herců a jeden z nejmladších dětských "kinoherců" své doby. Filmová kariéra v němé éře Svou filmovou kariéru zahájil Béďa Pražský již v pěti letech, kdy se poprvé objevil na filmovém plátně v melodramatu Láska je utrpením (1919) režiséra Vladimíra Slavínského, kde ztvárnil roli syna herce Milana Dumavského (Vladimír Slavínský). Film se bohužel do dnešních dnů nedochoval. O rok později hrál synka tkalce Petra v dramatu Sněženky/Dva romány (1920) opět pod režijním vedením Vladimíra Slavínského. Ve stejném roce se jako šestiletý objevil v melodramatickém snímku Dvě matky (1920), který režíroval jeho nevlastní otec Přemysl Pražský. Významnou roli ztvárnil v napínavém melodramatu z automobilového prostředí O velkou cenu/Závod o život (1922), kde hrál malého Mirka. Film režíroval Vladimír Slavínský a objevili se v něm herci jako Miloš Vávra, Eduard Ševčík, Přemysl Pražský, Jan W. Speerger a Karel Fiala. Tento snímek je dodnes cenný svými autentickými záběry ze závodu Zbraslav-Jíloviště. Svou nejslavnější dětskou roli vytvořil v komedii Pepánek nezdara (1923), kde ztvárnil titulní úlohu nezdary Pepánka Bartoše, který se přes své dětské ztřeštěné nápady a vylomeniny osvědčí jako věrný kamarád. Film natočil jeho nevlastní otec Přemysl Pražský pro brněnskou výrobnu Llyodfilm a Béďův dětský výkon byl kladně přijímán kritikou. Přestávka a návrat k filmu Po úspěchu v Pepánkovi nezdarovi se Béďa Pražský na dlouhých šest let odmlčel a dospěl. K filmu se vrátil až na sklonku němé éry, kdy se objevil v úloze učedníka v komedii Pražské švadlenky (1929) s Theodorem Pištěkem, jeho ženou Máňou Ženíškovou, Karlem Lamačem, Marií Kopeckou a Čeňkem Šléglem. Na počátku 30. let se ještě zjevil jako Amálčin bratr Frantík Žemlička v komedii Vendelínův očistec a ráj (1930), kterou režíroval jeho nevlastní otec Přemysl Pražský. Zvukový film a konec herecké kariéry Do zvukového filmu vstoupil Béďa Pražský v roce 1933, který byl zároveň jeho nejúspěšnějším a posledním rokem herecké kariéry. Sehrál epizodní role celkem ve třech filmech. Nejprve byl obsazen režisérem Miroslavem Cikánem do role učedníka od ševce Václava Šupity (Jaroslav Vojta) v komedii Dům na předměstí (1933) s Hugo Haasem a Antonií Nedošinskou. U Martina Friče byl nejprve mládencem na svatbě v dramatu U snědeného krámu (1933) s Vlastou Burianem a Františkem Smolíkem a naposledy prodavačem Pepíkem v komedii Život je pes (1933) s Hugo Haasem. Tímto svým desátým filmovým opusem zakončil jako devatenáctiletý hereckou dráhu. Práce za kamerou Svět filmu však Béďa Pražský neopustil a začal se mu věnovat z druhé strany filmové kamery. Zatímco ještě krátce statoval a hrál malé úlohy v rozličných divadlech v Praze, stal se za války u firmy Baalfilm asistentem filmové výroby. Po roce 1945 byl zaměstnán u Krátkého filmu ve štábech výroby, kde pracoval až do konce svého života. Béďa Pražský zemřel 6. srpna 1975 v Praze ve věku pouhých jednašedesáti let, čtyřicet dva let po ukončení své herecké kariéry.