68%
Dnes neordinuji
- Komedie
Pavla Vrbenská (2. července 1922, Vrbno u Mělníka – 26. září 1994, Ventura, USA), vlastním jménem Milada Šupitová, byla česká divadelní, filmová a rozhlasová herečka. V zahraničí vystupovala pod pseudonymem Paula Valenska. Patřila k nejpůvabnějším a nejpopulárnějším českým herečkám své doby, jejíž sláva překročila hranice tehdejšího Československa.
Dětství a vzdělání
Milada Šupitová projevovala umělecké nadání již od dětství. Od deseti let účinkovala v dětském rozhlasovém souboru a později v rozhlasových hrách. Po vystudování střední školy pracovala krátce jako úřednice, ale touha po umělecké kariéře ji v roce 1940 přivedla na dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze. V roce 1942 přešla na brněnskou konzervatoř, kterou úspěšně absolvovala o dva roky později. Tato modrooká plavovláska získala okamžitě po studiích angažmá v brněnském Národním divadle a hostovala také v Národním divadle v Praze.
Filmová kariéra v Československu
Pro film ji objevil ředitel výroby Lucernafilmu Vilém Brož, který si ji všiml v brněnské inscenaci Moliérova Lakomce. V roce 1944 debutovala ve filmu Sobota režiséra Václava Wassermana, kde ztvárnila menší roli prodavačky v květinářství. Téhož roku následovala dramaticky náročnější postava svobodné matky Mařenky Klímové v romanci Jarní píseň, což byla režijní prvotina Rudolfa Hrušínského. Začátkem roku 1945 ji obsadil František Čáp do filmu Z růže kvítek, který však nebyl dokončen.
Po osvobození republiky v květnu 1945 začala vystupovat pod uměleckým jménem Pavla Vrbenská, které si zvolila podle svého rodiště. Pod tímto jménem vytvořila několik výrazných filmových rolí. V roce 1946 ztvárnila dramaticky náročnou postavu konfidentky gestapa Marty Pohlové v oceňovaném válečném dramatu Muži bez křídel režiséra Františka Čápa. V dalším okupačním dramatu Nadlidé režiséra Václava Wassermana si zahrála Evu Janskou, dceru českého důstojníka pracujícího v odboji. V roce 1947 vytvořila hlavní roli prosté venkovské dívky Růženky ve filmu Muzikant, opět pod vedením Františka Čápa. Posledním filmem, který natočila v Československu, byla komedie Dnes neordinuji (1948) režiséra Vladimíra Slavínského, adaptace divadelní veselohry Okénko od Olgy Scheinpflugové. Vrbenská v něm ztvárnila roli půvabné zpěvačky Kateřiny a mohla zde poprvé a naposledy projevit svůj pěvecký talent. Zejména píseň "Kateřina" se stala velmi populární.
Mezinárodní kariéra a život v zahraničí
V roce 1947 se v Londýně konal festival československého filmu, na který byla Pavla Vrbenská vyslána jako reprezentantka. Vydobyla si tam značné sympatie, britský ministr zahraničí Ernest Bevin o ní prohlásil, že byla "nejroztomilejší návštěvnicí Anglie od konce války". Její fotografie s významnými britskými politiky se dostaly na první stránky mnoha londýnských deníků. Při této příležitosti se také objevila v televizním vysílání BBC.
Téhož roku podepsala pětiletou smlouvu s britskou filmovou společností International Screen Plays, kterou jí nabídl producent Anatole de Grunwald. Pod novým pseudonymem Paula Valenska začala na přelomu let 1947 a 1948 natáčet v Praze britský film Bond Street režiséra Gordona Parryho. V roce 1949 následoval její druhý anglický film Golden Arrow (v USA uváděný jako The Gay Adventure), který již natáčela v Londýně. V této komedii ztvárnila dívku z vlaku, o které fantazírují tři spolucestující, a objevila se po boku amerického herce Burgesse Mereditha a francouzského herce Jeana-Pierra Aumonta.
Do Československa se již nevrátila a účinkovala na anglických jevištích. V roce 1949 se provdala za iráckého lékaře Alberta Eliase a odcestovala do Bagdádu, přičemž plánovala pobývat šest měsíců v roce v Londýně a věnovat se filmování. V roce 1962 se v Beverly Hills provdala za Josepha Rehku Zdenka a požádala o americké občanství. V roce 1966 se s manželem věnovali chovu arabských koní a v roce 1980 pracovala jako realitní agentka. Pavla Vrbenská zemřela 26. září 1994 ve městě Ventura v Kalifornii.
