Karel Vejřík

Karel Vejřík (10. října 1939, Praha – 12. března 2010, Praha) byl dlouholetý pracovník filmové produkce a výkonný producent, který se významně podílel na rozvoji československé kinematografie v druhé polovině 20. století. Vzdělání a začátky kariéry Po absolvování katedry řízení a organizace na FAMU (1962) byl zaměstnán ve FSB jako zástupce vedoucího výroby a od konce 60. let jako vedoucí výroby. Karel Vejřík tak patřil mezi první generaci absolventů filmové školy, kteří se specializovali na produkční stránku filmové tvorby. Jeho odborné vzdělání mu umožnilo rychle se etablovat v hierarchii Filmového studia Barrandov. Produkční činnost na Barrandově V této funkci se podílel na více než dvou desítkách filmů, zejména Karla Kachyni (mj. Směšný pán, Ucho, Už zase skáču přes kaluže, Malá mořská víla), Jiřího Svobody, Zdeňka Podskalského (mj. Trhák) a Stanislava Strnada. Karel Vejřík tak spolupracoval s nejvýznamnějšími režiséry československé nové vlny i normalizačního období. Mezi nejdůležitější filmy, na kterých se podílel jako vedoucí výroby, patří A Ridiculous Gentleman (Směšný pán) a The Ear (Ucho) – psychologická dramata Karla Kachyni, která se stala ikonickými díly československé kinematografie. Dále se podílel na produkci filmu I Jump Over Puddles Again (Už zase skáču přes kaluže) a pohádky The Little Mermaid (Malá mořská víla). Ze spolupráce se Zdeňkem Podskalským vyniká jeho účast na produkci hudební komedie The Hit (Trhák). Ředitelská funkce Byl posledním ředitelem státního Filmového studia Barrandov (14.3.1989 – 1.10.1990). Karel Vejřík tak řídil nejdůležitější československé filmové studio v klíčovém období politických změn po sametové revoluci. Jeho funkční období spadalo do doby transformace státního podniku na soukromou společnost, což představovalo mimořádně náročné období pro celou československou kinematografii. Pedagogická činnost Vyučoval na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Karel Vejřík tak předával své bohaté zkušenosti z filmové produkce další generaci filmových tvůrců. Jeho pedagogická činnost představovala důležitý příspěvek k rozvoji filmového vzdělávání v České republice po roce 1989.