Miloslav Stehlík

Miloslav Stehlík, narozen 2. dubna 1916 v Milovicích u Lysé nad Labem, zemřel 15. srpna 1994, byl významný český dramatik, režisér, herec a prozaik. V letech 1936–1937 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, což položilo základy jeho bohaté divadelní a filmové kariéry. Divadelní kariéra V období 1940–1944 působil jako herec v divadelních společnostech Z. Valdena, J. Burdy, F. Sece a J. Marečka. Po válce se podílel na založení Realistického divadla v Praze, kde následně v letech 1945 až 1949 aktivně působil. Jeho divadelní kariéra pokračovala ve funkci uměleckého ředitele Divadla Jiřího Wolkra (1949–1951). V divadelní sezóně 1952/1953 pracoval jako herec a režisér Divadla J. K. Tyla v Plzni. Významnou část své profesní dráhy spojil s Národním divadlem v Praze, kde v sezóně 1953/1954 zastával pozici dramaturga činohry, k této funkci se později vrátil ještě v letech 1970–1976, kdy odešel do důchodu. Mezitím v období 1955–1966 působil jako dramaturg a režisér Divadla na Vinohradech. Své odborné znalosti předával také jako pedagog na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v letech 1952/1953. Dramatická tvorba Miloslav Stehlík se jako dramatik prosadil především v 50. letech často uváděnými divadelními hrami Vesnice Mladá a Mordová rokle. Divácky úspěšná byla jeho dramatizace próz amerického spisovatele Johna Steinbecka Grandlehárna. Mimo vlastní tvorby dramatizoval také řadu sovětských děl, například Jak se kalila ocel (Alexandr Nikolajevič Ostrovskij), Začínáme žít (Anton Semjonovič Makarenko) a román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci. Jeho rozhlasová hra Linka důvěry z roku 1967 získala významné mezinárodní ocenění Grand Prix Italia, což potvrdilo jeho talent i na poli rozhlasové tvorby. Filmová tvorba Ve filmové oblasti se Miloslav Stehlík prosadil především jako scenárista. Zfilmování se v roce 1961 dočkala jeho prozaická prvotina Procesí k panence v režii Vojtěcha Jasného. Tento film, ve kterém hráli přední čeští herci jako Vladimír Menšík, Josef Kemr, František Filipovský, Stella Zázvorková či Jiřina Bohdalová, získal Cenu II. stupně v Umělecké soutěži k 15. výročí zrodu lidově-demokratické Československé republiky. Děj filmu zachycuje příběh agitátorů z železničních dílen, kteří se snaží přesvědčit vesničany ke vstupu do zemědělského družstva. Dalším významným filmem, k němuž napsal scénář, byla komedie Dívka s třemi velbloudy (1967) režiséra Václava Kršky. Tento snímek, inspirovaný lidovými italskými veselohrami, vypráví příběh šestnáctileté dívky, která má stejně jako její matka zůstat svobodnou matkou. V hlavních rolích se představili Zuzana Ondrouchová a Slávka Budínová. Osobní život V osobním životě byl Miloslav Stehlík manželem herečky Věry Budilové (1930-1999) a otcem herce Milana Stehlíka (1944-2021), který byl dlouholetým členem činohry Národního divadla. Jeho rodina tak představovala významnou uměleckou dynastii, která ovlivnila českou divadelní a filmovou scénu ve druhé polovině 20. století.