Erna Ženíšková

Erna Ženíšková, 28. dubna 1915, Praha, herečka Erna Ženíšková se narodila 28. dubna 1915 v Praze ve Vršovicích jako čtvrtá z pěti dcer do rodiny inženýra Julia Ženíška, který byl v době Rakouska-Uherska výhradním dovozcem a prodejcem automobilů značky Ford Motor Company. Její rodinné zázemí bylo umělecky založené – jejím dědečkem byl slavný malíř a profesor František Ženíšek (1849–1916), jeden z autorů výzdoby foyer, stropu hlediště a první opony Národního divadla a lunet Národního muzea v Praze. Malířem se stal i Ernin strýček František Ženíšek ml. (1877–1935). Umění se věnovaly i další příslušníci rodiny Ženíšků, včetně jejích čtyř sester – Jany, Anny, Ludmily a Marie, z nichž každá měla alespoň trochu něco společného s filmem. Její sestra Marie, známá jako Máňa Ženíšková (1909–1982), se stala populární herečkou, která se později provdala za herce Theodora Pištěka a byla matkou slavného filmového výtvarníka Theodora Pištěka ml., držitele Oscara za kostýmy k filmu Amadeus. Erna Ženíšková nejprve studovala na vršovické Vyšší dívčí škole a před provdáním pracovala krátkou dobu v módním salonu známé Hany Podolské jako manekýnka. Díky své půvabné tváři a sošné postavě se v tomto prestižním módním domě dobře uplatnila. O jejím soukromém životě je známo jen málo, ale v polovině 30. let se stala matkou dcerky Jany, díky níž se začala psát i její krátká filmová kariéra. Malá Janička totiž zaujala režiséry Huga Haase a Jana Alfréda Holmana, kteří připravovali snímek z prostředí dívčího penzionátu Děvčata, nedejte se!, v němž Hugo Haas hraje hlavní roli profesora, do jehož života vstoupí mladá svobodná matka s malou dcerkou. Janička Ženíšková se měla stát představitelkou filmové holčičky, ale Hugo Haase očarovala nejen sladká dívenka, nýbrž i její maminka, a ač původně zamýšlel obsadit po svém boku Jiřinu Šejbalovou do role matky děvčátka, rázem byla udělána změna v obsazení a tak se ve filmu objevila skutečná matka holčičky Erna Ženíšková. Hugo Haase překvapila Ernina zvláštní zasněná a plachá úzká tvář, velké výrazné oči s dlouhým obočím, jemná postava a překvapivě kultivovaný hlasový projev, proto jí ihned nabídl titulní postavu ve svém novém komediálním snímku podle vlastního námětu a scénáře Děvčata, nedejte se! (1937) místo zamýšlené herečky Jiřiny Šejbalové. Ztělesnila tak matku svého vlastního dítěte, svobodnou matku Lidku, která na pár dní nechá své dítě u jeho otce Jiřího (Ladislav Boháč), ten ji však tajně nechá roztržitému profesorovi Emanueli Pokornému (Hugo Haas), který se musí o nové dítě začít starat. Ke všemu právě přijal místo v dívčím internátu, jenž je vedený přísnou ředitelkou (Leopolda Dostalová). Emanuel Pokorný žije skromně v penzionu na předměstí, protože nemá práci. Spolužák ze studií Roubal ho doporučí na místo profesora venkovského dívčího penzionátu. Dívka Lidka sehnala práci a své dítě dala na pár dní do péče bývalého milence a otce dítěte, Jiřího. Jiří žije nevázaně ve stejném penzionu jako Emanuel a dítěte se chce zbavit. Film měl premiéru v srpnu 1937. Erna neměla žádné další herecké ambice a vypadalo to, že to bude její první a zároveň poslední filmové vystoupení. Hugo Haas však na ni nezapomněl a obsadil ji i do dalšího svého snímku. V podle divadelní hry Edmonta Konráda natočené komedii Hugo Haase Kvočna (1937) se představila jako mladá dívka v penzionátu. Titulní úlohy si zahrála Růžena Nasková, Světla Svozilová, Jiřina Šejbalová, Rudolf Deyl st., Truda Grosslichtová, František Smolík, Jiří Steimar, Otto Rubík, Vítězslav Boček, Petr Lotar, Adina Mandlová a Antonie Nedošinská. Zajímavostí je, že dívku z penzionátu si zahrála i pozdější Haasova manželka Marie Bibikoffová. Kvočna je česká filmová komedie o starostlivé ochránkyni rodiny, která měla pro každého pomoc, dobrou radu a pochopení. Anně Svojanovské v rodině nikdo neřekne jinak než Kvočna - všichni jsou totiž zvyklí utíkat se pod její ochranná křídla, jakmile vyvstanou nějaké potíže. A že toho má tahle matka a babička k řešení požehnaně! A do třetice si ji opět vybral Haas, aby v jeho protiválečném dramatu na motivy protinacistické divadelní hry Karla Čapka Bílá nemoc (1937) předvedla ošetřovatelku na klinice dvorního rady profesora Dr. Sigelia. Přepis legendární protiválečné utopistické hry Karla Čapka Bílá nemoc režíroval podle svého scénáře Hugo Haas, jenž si zahrál i hlavní roli. Od ledna 1937 slavila hra úspěchy na scéně pražského Národního divadla. Bílá nemoc je české protiválečné filmové drama z roku 1937 natočené režisérem Hugo Haasem na námět stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka. V tomto dramatu hlavní hrdina lékař – doktor Galén (hraje jej Hugo Haas) objeví lék proti nové smrtelné nemoci, která se projevuje bílými necitlivými skvrnami na těle. Léčí především chudé a odmítá léčit bohaté a mocné, kteří mohou za rozpoutání války. Když se nakazí i samotný maršál Krieger (Zdeněk Štěpánek), Galén mu odmítá připravit lék, dokud nezastaví válku. Spolupráce s půvabnou Ernou pro Hugo Haase natočením filmu Děvčata, nedejte se! neskončila a nabídl jí ještě další dvě filmové úlohy – roli dívky v penzionátu ve filmu Kvočna a dále postavu zdravotní sestry v adaptaci Čapkovy hry Bílá nemoc. Oba filmy vznikly stejně jako stěžejní snímek Děvčata, nedejte se! v roce 1937 a právě jen v tomto jediném roce trvala filmová kariéra Erny Ženíškové. Po odchodu Haase do zahraničí si už na ni žádný filmový režisér nevzpomněl, setrvala u své rodiny, starala se o manžela a po vzoru svého otce měla pět dětí. Erna Ženíšková zemřela 7. září 1994 v Praze ve věku vysokých devětasedmdesáti let. I když filmovala jen jeden rok a její filmografie čítá jen tři tituly, je už z ní, i když jen příležitostná, herečka. Po zbytek svého života žila Erna v naprostém ústraní. Stejně jako ona pocházela z pěti sourozenců, také Erna měla nakonec pět dětí a věnovala se výhradně jen své rodině. Odešla z tohoto světa takřka v zapomnění 7. září roku 1994 v Praze.