Kristýna Maděričová

Kristýna Maděričová (uváděna též jako Kristina Maděričová, Kristina Beranová nebo Kristina Maděričová-Beranová), narozena 21. září 1970 v Uherském Hradišti, zemřela 17. června 2016 v Praze, byla česká herečka a loutkoherečka. Vzdělání a divadelní kariéra Kristýna Maděričová pocházela z múzické rodiny – její matka byla folkloristka, otec umělecký vedoucí Cimbálové muziky Jaroslava Čecha a strýcem byl populární herec, bavič a hudebník Mojmír Maděrič. Absolvovala hudebně-dramatické oddělení brněnské Státní konzervatoře (1985-1990) a následně katedru alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU (1990-1994). Ve vnímání loutkového divadla ji významně ovlivnila zkušenost z hradeckého divadla DRAK, kde působila během svého studia. Po studiích účinkovala v loutkovém divadle Drak v Hradci Králové a v letech 1995-2014 byla členkou pražského Divadla Na zábradlí. Během své kariéry spolupracovala s divadelním souborem Buchty a loutky, hostovala ve Státním divadle Brno, v Národním divadle v Praze, v Divadle v Řeznické, ve Studiu Kaple Nečtiny a na dalších scénách. Filmová a televizní tvorba Kristýna Maděričová se ve filmové tvorbě uplatnila spíše ojediněle, přesto zanechala výraznou stopu v několika českých i zahraničních projektech. Její filmografie zahrnuje snímky jako Čekání na Patrika (1988, režie Petr Tuček), Poklad rytíře Miloty (1989, režie Eugen Sokolovský ml.) nebo televizní film Sestra Amáta (1989, režie Rudolf Tesáček). Z pozdější tvorby stojí za zmínku její účast v koprodukčním televizním filmu Deník Anne Frankové (2001, režie Robert Dornhelm), kde se objevila po boku mezinárodního obsazení. Významnou zkušeností byla pro ni role v hollywoodském fantasy filmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008, režie Andrew Adamson). V roce 2010 se podílela jako loutkoherečka na úspěšném loutkově-hraném filmu Jana Svěráka Kuky se vrací. V televizní tvorbě se objevila v seriálech jako Vánoční koledy, Děti planety Duna, Karel II. – Moc a vášeň, Kriminálka Anděl nebo Vraždy v kruhu. Herecký styl a osobní život Její herectví se vyznačovalo jakousi sošností a zároveň jemným ironickým odstupem. Přestože jí bylo bližší psychologické herectví, svůj život spojila do velké míry s loutkami. Vkládala do loutek psychologické herectví, což přinášelo komické situace, které diváci dokázali ocenit. Kromě loutkového divadla ztvárnila Kristýna Maděričová také čistě činoherní role ve více než dvaceti titulech Divadla Na zábradlí. Hrála například v inscenacích PUSH UP 1-3 (2003), Gazdina roba (2004), Cesta hořícího muže (2009), Europeana (2011) nebo Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho (2013). V roce 2007 účinkovala v solo performance Vetřelec v režii Jiřího Adámka. Byla manželkou herce a režiséra Radka Berana. Kristýna Maděričová zemřela po dlouhé těžké nemoci ve věku 45 let. Umělecký odkaz Kristýna Maděričová patřila k výrazným osobnostem českého loutkového a alternativního divadla. Přestože její filmografie nebyla rozsáhlá, dokázala se prosadit i v mezinárodních projektech. Její všestrannost se projevovala nejen v herectví, ale i v dabingu a rozhlasové tvorbě. Divadlo Na zábradlí, jehož byla dlouholetou členkou, zveřejnilo zprávu o její smrti na sociální síti se slovy: "Budeš nám chybět". Její herecký talent a schopnost propojit loutkové a psychologické herectví z ní činily jedinečnou osobnost české divadelní scény.