Miroslav Částek

Miroslav Částek (24. března 1937, Brno – 22. prosince 2021, Brno) byl český herec, recitátor, dramatik a režisér, známý také jako dominikánský terciář ve službě Božího slova. Vzdělání a divadelní kariéra Po absolutoriu herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v roce 1962 se stal stálým členem činoherního souboru Státního divadla v Brně (dnes Národní divadlo Brno). Jeho první brněnské angažmá trvalo do roku 1966, kdy odešel do Prahy, kde působil jako herec činohry Divadla E. F. Buriana v letech 1966 až 1968. Po roce 1968 neměl žádné souvislé herecké možnosti a zaměřil se více na filmové role a příležitostná vystoupení. V letech 1976 až 1981 byl členem poetické vinárny Viola Praha. Období od roku 1981 do 1987 zasvětil svobodnému povolání. Následně se vrátil do Brna, kde v letech 1987-1990 absolvoval své druhé angažmá ve Státním divadle Brno. V roce 1968 stál u zrodu Divadla ve foyeru v budově Mahenova divadla, kde jeho inscenace české a světové dramatiky i autorské pořady představovaly svým humanismem a inteligencí protiváhu oficiálnímu umění svázanému ideologií. Filmová kariéra Ve filmu Miroslav Částek debutoval v roce 1963 rolí bývalého majitele pily a protikomunistického záškodníka Karla Matouše v dramatu Štěpána Skalského Cesta hlubokým lesem. Ve stejném roce se objevil také ve snímku Kto si bez viny režiséra Dimitrije Plichty. Významnou roli ztvárnil v roce 1968 jako saxofonista v Jasného vesnické kronice Všichni dobří rodáci, která byla po začátku normalizace zakázána a skončila v trezoru. V následujících letech vystupoval převážně ve vedlejších rolích - například jako spisovatel Ivan Olbracht v normalizačním snímku Antonína Kachlíka Dvacátý devátý (1974), ve filmu Josefa Macha a Štěpána Skalského Tichý Američan v Praze (1977) nebo v dobrodružném snímku Eugena Sokolovského Poklad rytíře Miloty (1989). Ve stejném roce ztvárnil postavu tajemníka Sepkeho v historickém snímku o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze režiséra Štěpána Skalského, což byla jeho poslední filmová role. Televizní tvorba Na televizní obrazovce se Miroslav Částek objevil v řadě filmů a inscenací. Mezi jeho televizní role patří účinkování v hudebním filmu Cesta, která vede nikam (1969) režiséra Jiřího Vanýska, který vznikl jako prezentace československých rockových skupin. Dále účinkoval v televizních inscenacích Šťastný Jim (1969), Candida (1969), Stříbrná šestka (1971), Odchod bez řádů (1982) a Sestra Amáta (1989). V roce 1991 vystoupil v roli hudebního historika v televizní inscenaci Vojtěcha Štursy Případ Salieri, což byla jeho poslední herecká role. Divadlo jednoho herce a duchovní činnost Od počátku devadesátých let se Částek s vlastním divadlem věnoval interpretaci monodramatických textů a pořadů, s nimiž hostoval na různých komorních scénách po celé republice a také v sakrálních prostorách. V roce 1991 se stal laickým členem řádu dominikánů a přijal jméno Gabriel. Pro své publikum připravil například Popelku Nazaretskou od Václava Renče, Saint-Exuperyho Citadelu nebo recitál na text Evangelia podle svatého Jana nazvaný Bůh je láska. V tomto oboru připravil více než padesátku původních premiér. Spolupracoval také s rádiem Proglas, kde se věnoval interpretaci duchovních textů. V roce 2020 mu byla udělena Cena města Brna v oboru dramatické umění za jeho umělecké působení, které výrazně zasáhlo do vývoje posledního půlstoletí českého divadla.