Rudolf Lampa

Rudolf Lampa, narozen 1. září 1905 v Praze, zemřel 28. dubna 1989 ve Vyškově, byl český herec, operetní zpěvák, divadelní režisér a pedagog. Umělecké začátky a pěvecká kariéra Rudolf Karel Alois Lampa, jak znělo jeho rodné jméno, projevoval pěvecké nadání již od dětství. Pocházel z Prahy a od dětství jevil pěvecké nadání. Ve zpěvu se pak soukromě vzdělával u operních pěvců Vladimíra Wuršera a Ludmily Procházkové-Neumannové. V polovině dvacátých let zahájil profesionální dráhu na pražských jevištích, kde nacházel uplatnění především na scénách věnujících se operetnímu žánru. Působil ve Švandově divadle, divadle Uranie, Rokoko a ve Velké operetě. Jeho umělecká dráha byla velmi rozmanitá, postupně se od operního zpěvu přesunul k operetnímu herectví a později i k divadelní režii. Divadelní kariéra a režijní činnost Počátkem třicátých let odešel Rudolf Lampa z Prahy a novou část své divadelní dráhy začal ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde k profesi herce připojil post divadelního režiséra. V Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích pak již vůbec nehrál, ale byl zde opět režisérem a také šéfem operety. Dobu okupace strávil v Brně, kde byl režisérem v Zemském divadle (1940-1941), později pak v Českém lidovém divadle (1943-1944). Po druhé světové válce Rudolf Lampa znovu změnil působiště a v roce 1945 zamířil do Městského divadla v Jablonci nad Nisou. Následně působil v Městském divadle v Plzni (1946-1950) a ve Státním divadle v Ostravě (1950-1956). Nakonec se Lampa vrátil do Brna, kde již zakotvil natrvalo a v letech 1956-1972 byl šéfem zpěvohry Státního divadla v Brně (dnešní Národní divadlo). Svou prací pomáhal vytvářet umělecký profil této scény především ve svobodomyslných šedesátých letech. Filmová kariéra Paradoxně až po svém odchodu z Prahy dostal Rudolf Lampa první herecké příležitosti před filmovou kamerou. Stejně jako jiní operetní herci byl ale odsouzen jen k menším úlohám navíc ve filmech vesměs umělecky nižší úrovně. Jeho debutem na stříbrném plátně byla postava inženýra Mareše v nenáročné komedii Na Svatém Kopečku (1934), prakticky ve stejné době se objevil jako barový zpěvák ve veselohře Na růžích ustláno (1934). Film Na Svatém Kopečku byl nenáročnou operetní hříčkou, která zužitkovávala ozvuky moravského folklóru. Dějové zápletky se odvíjely podle očekávatelných schémat: bohatý statkář se rozhodl provdat svou neteř bez ohledu na její city, milostné trable prožívala také její nejlepší kamarádka. To vše protkávaly dojemné i rozpustilé písničky. Z dnešního pohledu může být zajímavé přiblížení skutečného poutního místa Svatý Kopeček v blízkosti Olomouce, jak vyhlížel v polovině 30. let. Další filmovou rolí Rudolfa Lampy byla postava stárka v komedii Lojzička (1936). Film vyprávěl příběh sirotka Lojzičky Strnadové, která žila v Nemanicích u listonoše Jikry. V Nemanicích se objevili dva mladíci - Francouz Jean Poulard a jeho přítel Karel Drozd. Jejich letadlo havarovalo v blízkosti Nemanic a letci nemohli sehnat opraváře. Místní mlynářka, matka dvou dcer, Karly a Pavly, je zaměstnala. Jean se zamiloval do Lojzičky a učil se od ní česky, zatímco Karel měl rád mlynářčinu dceru Karlu. Později hrál firemního společníka hlavního hrdiny v opět nenáročné komedii Poznej svého muže (1940), která nicméně alespoň disponovala hvězdným obsazením. V sedmašedesáti letech odešel do penze; později pak po dlouhé době znovu (a naposledy) vystoupil ve filmu – otce titulní hrdinky ztvárnil ve slovenském psychologickém titulu Karline manželstvá (1980). Tento film vyprávěl příběh dvou manželství titulní hrdinky, citlivé a čestné ženy. Po smrti svého obětavého muže, prostého, avšak citlivého dělníka, se seznámila s ambiciózním hudebníkem, výmluvným, zábavným společníkem, z něhož se však vyklubal pokrytec. Karlu však nesužovaly jen milostné problémy, prožívala konfliktní vztah i k rodičům, kteří jí i v dospělosti zasahovali do života. Poznávala, že nejlépe se cítí v dělnickém prostředí, vzdálená jakýchkoli kariéristických a snobských tužeb. Pedagogická činnost a ocenění Souběžně s divadelní činností začal Rudolf Lampa působit i jako pedagog a v letech 1956-1959 vyučoval na brněnské JAMU. V roce 1968 obdržel Rudolf Lampa titul Zasloužilého umělce. Jeho syn Karel Lampa je také umělcem, známým pod přezdívkou Karim. Rudolf Lampa zemřel ve Vyškově 28. dubna 1989 ve věku 83 let, zanechávaje za sebou bohaté umělecké dědictví v oblasti divadla, filmu a pedagogické činnosti.