Lev Golub

Lev Vladimirovič Golub, 29. září 1904, Jekatěrinoslav, Ruské impérium (nyní Dnipropetrovsk, Ukrajina) – 26. května 1994, režisér a scenárista. Narodní umělec Běloruské SSR (1964). Vzdělání a počátky kariéry Lev Golub studoval v letech 1922-1928 na učitelském semináři v Jekatěrinoslavi. V roce 1928 absolvoval Státní technickou školu kinematografie (později přejmenovanou na Všeruský státní institut kinematografie S. A. Gerasimova). Jeho filmová kariéra začala koncem 20. let, kdy se etabloval jako režisér němých filmů. Mezi jeho první významné snímky patří Schastlivyye koltsa (Šťastné prsteny) z roku 1929, který byl také známý pod alternativním názvem "Nože". Následoval film Pesn o pervoy devushke (Píseň o první dívce) z roku 1930, který byl také uváděn jako "První dívka". Válečné období a dokumentární tvorba V letech 1938-1941 působil Golub v Moskevském studiu vědecko-populárních filmů a v letech 1940-1941 pracoval v minském filmovém studiu. Během válečných let se věnoval tvorbě vojensko-obranných snímků. Po válce se zaměřil na dokumentární a vědecko-populární filmy. V letech 1947-1949 natočil několik významných dokumentů, mezi něž patří Belovežská pušča (1947), Sovětské Bělorusko (1948) a Štěstí lidu (1949). V letech 1950-1952 se podílel na tvorbě prvních dílů filmového žurnálu "Pionýr Běloruska". Mezinárodní úspěch Největšího mezinárodního úspěchu dosáhl Lev Golub s filmem Devochka ishchet otsa (Girl Seeks Father / Dívka hledá otce) z roku 1959. Tento dětský válečný drama, natočený ve studiu Belarusfilm, vypráví příběh pětileté dívky, která během druhé světové války hledá svého otce, velitele partyzánů, zatímco prchá před nacisty. Film se stal pátým nejúspěšnějším snímkem v Sovětském svazu v roce 1959 a zhlédlo jej více než 35 milionů diváků, což z něj činí třetí nejsledovanější běloruský film všech dob. Snímek získal ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Mar del Plata v roce 1960, kde byla hlavní dětská představitelka Anna Kamenkova oceněna za nejlepší dětský herecký výkon. Film byl později uveden i v zahraničí pod různými názvy, včetně "Escapade in Russia" v anglicky mluvících zemích. Československá spolupráce V 60. a 70. letech se Lev Golub podílel na dvou významných československo-sovětských koprodukcích. První z nich byl dětský film Puščik jede do Prahy z roku 1965 (v sovětské distribuci uváděný jako Puščik jedet v Pragu). Tento úsměvný příběh vypráví o běloruském chlapci, který na mezinárodním pionýrském táboře Artěk slíbí české dívce, že jí pošle živé medvídě. Film propojuje dětské přátelství s tématem válečné spolupráce mezi Sověty a Čechy. Na scénáři se za českou stranu podílel Jiří Plachetka. V malé roli letušky ve filmu debutovala Hana Brejchová, později známá z Formanova filmu Lásky jedné plavovlásky. Druhou československo-sovětskou koprodukcí byl válečný film Borisek malý seržant z roku 1975. Drama vypráví příběh osiřelého chlapce, který během války dosáhne hodnosti mladšího seržanta v lékařské vojenské službě. Borisek, jehož rodinu vyvraždili bělogvardějci, se při péči o raněné vojáky setkává se smrtí a nakonec na sebe vezme úkol oznámit matce českého vojáka Lukáše smrt jejího syna. Titulní role se stala jediným hereckým angažmá neherce Valentina Klimenkova, roli Lukášovy matky ztvárnila Vlasta Vlasáková. Film byl inspirován skutečným příběhem z Bakova nad Jizerou. Lev Golub patří mezi významné sovětské a běloruské filmové tvůrce, jehož dílo se vyznačuje citlivým přístupem k dětským hrdinům a tématům války a přátelství. Jeho filmy, zejména ty zaměřené na dětské publikum, se staly důležitou součástí sovětské kinematografie a některé z nich dosáhly značného mezinárodního ohlasu.