Mikk Kikiver

Mikk Mikiver (4. září 1937, Tallinn, Estonsko – 9. ledna 2006, Tallinn, Estonsko) byl významný estonský herec a divadelní režisér. Patřil mezi nejrespektovanější dramatické herce své generace a zanechal výraznou stopu v estonské kinematografii i divadelním umění. Vzdělání a začátky kariéry Mikiver absolvoval Státní konzervatoř v Tallinnu v roce 1961, kde získal herecké vzdělání. Po studiích se začal objevovat v estonských filmech a brzy si vybudoval pověst talentovaného dramatického herce. Jeho výrazný herecký projev a schopnost ztvárnit komplexní postavy mu zajistily místo mezi elitou estonského herectví. Filmová kariéra Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří účinkování ve snímku Hotel U mrtvého horolezce (originální název "Hukkunud Alpinisti" hotell, 1979), sci-fi detektivním thrilleru režiséra Grigoriho Kromanova. V tomto kultovním estonském filmu, natočeném podle románu bratří Strugackých, ztvárnil jednu z klíčových postav. Film vypráví o policejním inspektorovi, který přijíždí do odlehlého horského hotelu, kde se po lavině začnou dít podivné věci. Další významnou rolí v jeho filmografii byla účast ve filmu Diamanty pro diktaturu proletariátu (Briljandid proletariaadi diktatuurile, 1975), akčním snímku opět pod režijním vedením Grigoriho Kromanova. Tento film, zasazený do roku 1921, sleduje vyšetřování krádeže cenných šperků z carského pokladu, které jsou pašovány přes pobaltské státy do západní Evropy. V roce 1976 se Mikiver představil nejen jako herec, ale i jako režisér filmu Indrek, adaptace druhého dílu pentalogické ságy "Pravda a spravedlnost" od estonského spisovatele Antona Hansena Tammsaareho. Tento snímek zachycuje příběh mladého Indreka Paase v novém školním prostředí. Divadelní kariéra a režie Ačkoli nikdy zcela neopustil herectví, Mikiver se postupně začal více věnovat divadelní režii. Po mnoho let působil jako hlavní režisér Estonského dramatického divadla a Estonského mládežnického divadla, kde se podílel na formování estonské divadelní scény. Jeho režijní práce byla oceňována pro svou hloubku a uměleckou vizi. Mezinárodní působení Mikiver nebyl omezen pouze na estonskou tvorbu. Během své kariéry se objevil také v ruských, švédských, polských a finských produkcích, což svědčí o jeho mezinárodním uznání a všestrannosti. Jeho schopnost překračovat jazykové a kulturní hranice z něj učinila jednoho z nejvýznamnějších estonských umělců své doby. Ocenění a odkaz Za své mimořádné umělecké úspěchy byl Mikiver estonskou vládou vyznamenán Řádem bílé hvězdy 4. třídy a také Národní cenou za celoživotní dílo. Byl také patronem Nadace dětské nemocnice v Tallinnu, což dokládá jeho společenskou angažovanost. Mikk Mikiver byl starším bratrem herce Tõnu Mikivera. V osobním životě byl dvakrát ženatý - v letech 1971 až 1983 s herečkou Adou Lundverovou a od roku 1989 až do své smrti s herečkou Carmen Mikiver. Zemřel ve věku 68 let v Tallinnu, zanechávaje za sebou bohaté umělecké dědictví, které nadále inspiruje nové generace estonských umělců.